Zemětřesení v půjčkách: Co bude jinak ve spotřebitelských úvěrech a hypotékách


Zemětřesení v půjčkách: Co bude jinak ve spotřebitelských úvěrech a hypotékách

Čistka mezi poskytovateli úvěrů, snadnější splacení hypoték, nižší sankce za pozdní splátky a také dohled ČNB nad celým trhem včetně nebankovních společností. Trh půjčování peněz v Česku už brzy dozná zásadních změn.
Na konci minulého týdne schválila Poslanecká sněmovna nový zákon o úvěru pro spotřebitele. Ten zásadním způsobem promění trh s půjčkami, a to nejen se spotřebitelskými úvěry, ale i s hypotékami, v tom tedy bude mít širší dosah než dosavadní zákon o spotřebitelském úvěru. „Udělali jsme velmi důležitý krok v boji s lichvou. Díky tomuto zákonu dojde k výraznému posílení ochrany práv spotřebitelů,“ pochvaloval si po pátečním hlasování premiér Bohuslav Sobotka. Kritici zákona ale oponují, že nová legislativa zbytečně komplikuje život věřitelům a dlužníky před skutečnou lichvou stejně neochrání.
Zákon teď míří do Senátu, pak ho bude muset ještě stvrdit podpisem prezident. Změny tak zřejmě začnou platit nejdřív v říjnu, možná až v listopadu. Podle původního plánu přitom měl zákon nabýt účinnosti už v průběhu března. Část zákona týkající se hypotečních úvěrů totiž vychází z evropských směrnic, které se měly do naší legislativy implementovat nejpozději do 21. března. Teď kvůli tomu Česku hrozí
Pročištění trhu
Asi nejdůležitější změnou spojenou se zákonem o úvěru pro spotřebitele bude výrazné pročištění trhu poskytovatelů úvěrů. Dnes v Česku působí desítky tisíc subjektů, které vám můžou půjčovat peníze, postupně by se měl jejich počet smrsknout na desítky, maximálně stovky. Na veškeré firmy poskytující úvěry bude nově dohlížet Česká národní banka, která měla zatím v tomto oboru na starosti jenom banky, nebankovní poskytovatele úvěrů měla hlídat Česká obchodní inspekce.

K půjčování peněz bude potřeba licence od České národní banky (ČNB). Doteď stačilo živnostenské oprávnění. Než centrální banka někomu licenci udělí, bude muset dotyčný nejprve ve zkouškách prokázat odbornou způsobilost. Zároveň bude muset mít alespoň středoškolské vzdělání nebo působit tři roky v oboru. A půjčkové společnosti budou ze zákona potřebovat také dost základního kapitálu. Dost v tomto případě znamená dvacet milionů korun.
Od prvního dne účinnosti zákona budou mít půjčkové společnosti tři měsíce na to, aby si u centrální banky zažádaly o licenci. Když to neudělají, končí. Žádost o licenci bude regulátor muset vyřídit v patnáctiměsíčním přechodném období. Vznikne také veřejný registr licencovaných subjektů. Ilegálním poskytovatelům úvěrů budou hrozit tvrdé sankce, nejpřísnější pokuta může být až dvacet milionů korun.
Bouřlivá debata se při schvalování zákona ve Sněmovně vedla především o tom, jestli má ČNB mít pod dohledem a postihovat pouze licencované subjekty, nebo i ty, kteří budou půjčky zkoušet poskytovat bez patřičného oprávnění. Nakonec se do původního návrhu Ministerstva financí, které počítalo pouze s první variantou, zanesl pozměňovací návrh poslance KDU-ČSL Jaroslava Klašky. Ten určil ČNB dohled nad všemi, tedy i nelegálními poskytovateli úvěrů. „Jde o správné rozhodnutí. Kromě Slovenska nevíme o žádné zemi, kde by byl dohled vykonávaný jen nad subjekty, které drží licenci. Ostatně žádný takový příklad nenabízí ani samotná ČNB, která má celkem pět dohledových činností a ve všech postihuje i podnikání bez příslušné licence,“ dodal Daniel Hůle, který se problematice dluhů věnuje v neziskové organizaci Člověk v tísni.

Věřitel musí zvážit, jestli dlužník bude mít na splácení
Zákon o úvěru pro spotřebitele také výrazně zpřísnění postih za to, že si věřitel před půjčením peněz dlužníka dostatečně neprověřil. „Je na poskytovateli, zda tuto odbornou péči prokáže například potvrzením o příjmech žadatele o úvěr (které samo o sobě také nemusí stačit), ověřením příjmů u zaměstnavatele nebo požadavkem na výpis z registrů dlužníků. Je také třeba si uvědomit, že například u banky, která úvěruje svého dlouholetého klienta, kterému na účet v bance chodí pravidelně výplata, případně již bance několik úvěrů splatil, je jiná situace než u poskytovatele, který půjčuje osobě, kterou nezná,“ vysvětluje Kateřina Vaidišová z Ministerstva financí.

Už nyní má poskytovatel půjčky povinnost s odbornou péčí posoudit, jestli je dlužník schopný splácet úvěr, o který žádá. Pokud si tedy dlužníka dostatečně neprověřil a půjčil mu peníze i ve chvíli, kdy bylo zřejmé, že je nebude moci splácet, stává se smlouva neplatnou. Klientovi sice nejsou účtovány žádné pokuty ani úroky, musí ale okamžitě splatit celou částku. Na to si ovšem velmi často musí půjčit jinde za ještě nevýhodnějších podmínek. Podle nového zákona bude moci nedostatečně prověřený klient splácet vypůjčenou částku podle svých možností bez úroků a dalších sankcí. Splátkový kalendář bude stanovený na základě dohody s věřitelem, případně o něm rozhodne soud. Ovšem například podle advokáta Tomáše Sokola kvůli tomu výrazně vzroste počet spotřebitelských žalob, až nespolehliví dlužníci budou zkoušet ze svých problémů vybruslit obviněním, že si je věřitel nedostatečně prověřil.
Nižší sankce
Nově bude zákonem také jasně stanovený strop pro sankce, které si můžou banky a splátkové společnosti účtovat, když dlužník nesplácí včas. „Ten, kdo jinak řádně splácí své závazky, se tím pádem ze dne na den nedostane do spárů lichvářů a exekutorů,“ říká ministr financí Andrej Babiš. Věřitel si tak bude moci podle zákona o úvěru pro spotřebitele naúčtovat jen náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dluhu, zákonný úrok z prodlení a penále ve výši 0,1 procenta z dlužné částky za každý den prodlení.

Zásadní je ale především to, že za smluvní pokuty bude možné dlužníkovi naúčtovat maximálně padesát procent dlužné částky, celkově navíc jen do hranice dvou set tisíc korun. Dosud jasně stanovený limit v legislativě chyběl, platila pouze formulace, že věřitel nesmí v případě sankcí postupovat v rozporu s dobrými mravy. Pokuty ale v praxi často mnohonásobně převyšovaly původní vypůjčenou částku.
Částečně se uleví i dlužníkům, kteří nezvládají splácet a za svůj dluh ručí nemovitostí. Před jejím prodejem totiž dostanou půl roku na doplacení dlužné částky. Až potom bude moci banka nebo úvěrová společnost zastavenou nemovitost zpeněžit.
Snadnější splacení hypotéky
Novinky v legislativě se dotknout i hypotečních úvěrů. A to poměrně zásadním způsobem. Jedna z hlavních změn se týká předčasného splácení hypoték. Nově bude možné každý rok splatit až pětadvacet procent hypotéky bez jakékoli sankce i mimo termín fixace. Půjde to vždy v měsíci před takzvaným výročím smlouvy. Pravidlo bude platit pro všechny nové hypotéky, tedy uzavřené od data, kdy zákon začne být účinný. Na hypotéky uzavřené dříve se začne vztahovat, až uplyne lhůta jejich fixace.

Mnohem výhodnější bude i splacení celé hypotéky naráz. Zatímco dosud se poplatek za předčasné splacení pohyboval kolem pěti procent ze zbylé částky za každý rok do konce fixace, nyní si banky budou moci naúčtovat pouze účelně vynaložené náklady. „Typicky se může jednat nejen o náklady na administrativní zpracování žádosti, ale i o náklady související s pořízením peněžních prostředků, které poskytovatel spotřebiteli půjčil. Poskytovatel musí za peníze, které spotřebiteli půjčí, někomu zaplatit. Může to být úrok a náklady na vydání hypotečních zástavních listů, úrok zaplacený jiné bance za mezibankovní půjčku nebo úrok placený klientům banky na jejich vkladech. U úvěrů na bydlení si poskytovatel takto obstarává prostředky obvykle na dobu fixace,“ vysvětluje Kateřina Vaidišová z oddělení vnějších vztahů a komunikace Ministerstva financí. Pokud bude důvodem předčasného splacení těžká životní situace – úmrtí, dlouhodobá nemoc případně invalidita dlužníka nebo jeho partnera –, která povede k výraznému snížení schopnosti splácet, nebude mít banka nárok na žádný poplatek.

Ve Sněmovně prošel také pozměňovací návrh Václava Votavy z ČSSD, podle kterého budou moci banky klientům při předčasném splacení hypotéky kvůli prodeji nemovitosti naúčtovat penále jen do výše jednoho procenta z předčasně splacené částky. Týkat se to bude hypoték starších dva roky. Ostatní změny, které v oblasti úvěrů na bydlení přinese zákon o úvěru pro spotřebitele, by se měly v první vlně týkat jen hypoték sjednaných od data účinnosti zákona. Pro ty, kteří už hypotéku mají, začnou nová pravidla platit na začátku dalšího fixačního období. U variabilních hypoték s pohyblivou úrokovou sazbou budou změny platit hned po nabytí účinnosti zákona.
V praxi tak klient při úplném splacení hypotéky v době fixace může díky novým pravidlům ušetřit desetitisíce až statisíce korun. Nabízí se otázka, jestli se banky nebudou chtít zahojit jinde a ušlý zisk nahnat zpět například navýšením úroků u hypoték. „Zákon přinese nejrozsáhlejší regulatorní změnu v historii financování bydlení vůbec. V případě hypoték ale panuje na trhu vysoce konkurenční prostředí, což je velká překážka růstu cen produktu. Nicméně jsou oblasti, na které může mít jeho implementace dopad, například cizoměnové hypotéky a podobně,“ říká Libor Ostatek, ředitel makléřské společnosti Golem Finance. Zákon o úvěru pro spotřebitele tak určitě nebude hlavním hybatelem, který by vystřelil ceny hypoték výrazně vzhůru.