Výpočet podpory v nezaměstnanosti v roce 2017: Můžete dostat víc


Výpočet podpory v nezaměstnanosti v roce 2017: Můžete dostat víc

 

Naše kalkulačka vypočítá výši podpory v nezaměstnanosti v roce 2017. Přinášíme všechny důležité informace: kdo má na podporu v nezaměstnanosti nárok, kdo ne, jak dlouho ji budete brát, jestli si smíte přivydělat a mnoho dalšího.
Na podporu v nezaměstnanosti má v roce 2017 nárok ten, kdo je bez práce a na úřadu práce se o zaměstnání uchází. Ještě ale musíte splňovat podmínku, že jste během dvou let předcházejících zařazení do evidence úřadu práce alespoň po dobu dvanácti měsíců platili sociální pojištění – tedy byli zaměstnaní, pracovali na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, případně podnikali.

Do potřebné doby pojištění se započítávají i takzvané náhradní doby zaměstnaní, které jmenujeme v boxu.
Může se stát, že výš uvedeným podmínkám vyhovíte a podporu v nezaměstnanosti stejně nedostanete. Čerpat ji nemůžete, když:

pobíráte starobní důchod nebo dávky nemocenského pojištění (nemocenskou, ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v mateřství a těhotenství),
vás v půlroce před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vyhodili z práce pro zvlášť hrubé porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů, vztahujících se k vykonávané práci,
vás v půlroce před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vyhodili z práce pro zvlášť hrubé porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce,
máte nárok na výsluhový příspěvek vyšší, než by byla podpora v nezaměstnanosti (pokud je příspěvek nižší, dostanete podporu v nezaměstnanosti ve výši rozdílu mezi podporou a příspěvkem),
máte zaměstnání (v evidenci uchazečů si ovšem můžete přivydělat, víc o tom píšeme na konci článku),
pobíráte podporu při rekvalifikaci,
jste ve vazbě.
Kolik dostanete v roce 2017
Doba, po kterou můžete pobírat podporu v nezaměstnanosti, závisí na tom, kolik vám je v době žádosti o podporu let. Podpůrčí doba trvá:

pět měsíců u člověka do 50 let,
osm měsíců u člověka nad 50 do 55 let,
jedenáct měsíců u člověka staršího 55 let.
Když po odchodu ze zaměstnání dostanete odstupné, výplata podpory v nezaměstnanosti se odloží: při odstupném ve výši tří platů, lze podporu čerpat až od čtvrtého měsíce. Podpůrčí doba se tedy rozběhne později, ale její délka se nekrátí.

První dva měsíce dosahuje podpora v nezaměstnanosti šedesáti pěti procent průměrného měsíčního čistého výdělku v posledním zaměstnání. Další dva měsíce padesáti procent. Následně čtyřiceti pěti procent předchozího výdělku.

V případě, že jste před zařazením do evidence bez vážného důvodu ukončili poslední zaměstnání sami nebo dohodou se zaměstnavatelem, podpora v nezaměstnanosti dosáhne jen pětačtyřiceti procent předchozího příjmu – a stejná bude po celou dobu.
Podpora v nezaměstnanosti má každopádně jasně stanovený strop. Pokud jste před obdobím nezaměstnanosti vydělávali hodně a vychází vám vyšší podpora než stanovená maximální hranice, budete brát jen měsíční maximum, které je pro všechny stejné: v roce 2017 dělá 15 660 korun měsíčně. V roce 2016 byl strop nižší: 15 024 korun měsíčně.
Jestli vás zajímá, jak se horní hranice podpory v nezaměstnanosti určuje, mrkněte do boxu.
Podnikatelé: Jak se počítá podpora
Jestli podnikáte, můžete na podporu v nezaměstnanosti pomýšlet, jen když samostatně výdělečnou činnost ukončíte nebo přerušíte. Stejně jako lidé, kteří přišli o zaměstnání, se musíte evidovat na pracáku a splňovat i ostatní podmínky: v posledních dvou letech mít aspoň dvanáct měsíců placené sociální pojištění. I vám se do dob pojištění započítávají náhradní doby zaměstnání uvedené výš.

Doba čerpání podpory v nezaměstnanosti je stejná jako u ostatních, liší se ale výpočet. Pokud jste před zařazením do evidence podnikali, bude vaše podpora dosahovat:

první dva měsíce šedesáti pěti procent přepočteného měsíčního vyměřovacího základu (upřesníme níž),
další dva měsíce padesáti procent téhož,
zbytek podpůrčí doby čtyřiceti pěti procent téhož.
U bývalých podnikatelů se podpora nepočítá ze zisku přepočteného na měsíc, ale z posledního vyměřovacího základu pro sociální pojištění. Ten se rovná polovině zisku (příjmů po odečtení výdajů) v předešlém roce – správnou cifru dohledáte v posledním přehledu příjmů a výdajů, který jste podávali sociálce.

Příklad: dosáhli jste zisku pět set tisíc. Vyměřovací základ pro sociální pojištění v dalším roce tedy bude dvě stě padesát tisíc. Přepočtený měsíční vyměřovací základ 20 833 tisíc. Z něj se bude počítat vaše podpora v nezaměstnanosti podle klíče, který jsme vysvětlili na předchozích řádkách. I pro podnikatele ale platí stanovené maximum: měsíční podpora v nezaměstnanosti nemůže v roce 2017 přesáhnout 15 660 korun.

Na pracák po rodičovské
Když budete o podporu v nezaměstnanost žádat po rodičovské nebo po jiné náhradní době zaměstnání, vypočítá se podpora z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předešlého roku. V roce 2017 tedy z částky 27 000 korun.

První dva měsíce budete brát její 0,15násobek (4050 korun), další dva měsíce její 0,12násobek (3240 korun) a pak až do konce podpůrčí doby její 0,11násobek (2970 korun). Stejný výpočet se využije u člověka, který bez vlastního zavinění nemůže doložit výši předchozího vyměřovacího základu nebo čistého výdělku.

Opakované čerpání podpory v nezaměstnanosti
Bez práce a na podpoře můžete skončit víckrát za život. Při posuzování toho, jestli máte na podporu v nezaměstnanosti nárok, se zohledňují vždy poslední dva roky, tedy čtyřiadvacet měsíců před podáním žádosti.
Pokud jste v posledních dvou letech před znovuzařazením do evidence uchazečů o zaměstnání, nevyčerpali celou odpůrčí dobu, nastoupili do práce nebo zahájili jinou výdělečnou činnost a získali tak dobu důchodového pojištění alespoň v rozsahu tří měsíců, máte znovu nárok na podporu v nezaměstnanosti v rozsahu celé podpůrčí doby. Když v mezičase budete důchodové pojištění odvádět míň než tři měsíce, dostanete podporu v nezaměstnanosti jen na zbývající (nevyčerpanou) část podpůrčí doby.

Pokud jste během uplynulých dvou let vyčerpali celou podpůrčí dobu, nastoupili do práce a pak se znovu ocitli v evidenci úřadu práce, vznikne vám nárok na podporu pouze v případě, že jste v meziobdobí získali výdělečnou činností dobu důchodového pojištění alespoň v délce šesti měsíců. Tuto dobu nemusíte splnit, pokud jste zaměstnání nebo výdělečnou činnost ukončili kvůli zdravotním důvodům, z důvodu organizačních změn u zaměstnavatele nebo jste o práci přišli proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek.

Každopádně ale musíte splňovat základní podmínku: důchodové pojištění v rozsahu alespoň dvanácti měsíců za poslední dva roky.

Přivydělat si k podpoře nesmíte
Když si budete k podpoře v nezaměstnanosti přivydělávat a úřad práce to zjistí, podporu vám sebere. Jestli vám ale nesejde na podpoře v nezaměstnanosti nebo na ní stejně nemáte nárok, a chcete hlavně, aby vám úřad práce zprostředkoval zaměstnání, je tu možnost přilepšovat si finančně v rámci takzvaného nekolidujícího zaměstnání, úřad práce vás kvůli němu z evidence nevyloučí. Může to být jakékoli zaměstnání, pozor ale na omezení: nesmíte si měsíčně vydělat víc než půlku minimální mzdy. Ta nyní dělá jedenáct tisíc korun, polovička tedy vychází na pět a půl tisíce za měsíc. Jestli máte výdělků víc, platí tato hranice pro jejich součet. Můžete si přivydělávat v rámci dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti nebo v pracovním poměru.

Když si najdete přivýdělek, musíte to úřadu práce oznámit, nejpozději v den nástupu do práce. Budete také muset doložit výši měsíčního příjmu. Pokud nepřesáhne limit pro nekolidující zaměstnání, bude za vás stát dál platit zdravotní pojištění. Když budete vydělávat víc než pět a půl tisíce měsíčně, začnou pro vás platit stejná pravidla jako pro každého zaměstnance: stát za vás přestane platit zdravotní pojištění a doba evidence se už nebude započítávat jako účast na důchodovém pojištění. S hledáním nového zaměstnání vám ale úřad práce dál může pomáhat.