Úvěry na vzdělání: Banky studenty ignorují
Vydáno: 15.03.2017
Začal nový školní rok a s ním i nápor na peněženky rodičů. Financovat vzdělání dětí dnes není levná záležitost. Přitom spořit není kde a úvěry na studium jsou drahé a málo pružné.
Nikdo asi nepochybuje, že vysokoškolské vzdělání v Česku není zadarmo, a to ani na školách, kde se zatím neplatí školné. Studenty je třeba živit, šatit, platit jim jízdné a mobil, případně ubytování na koleji nebo v privátu, a k tomu ještě nějaké ty knihy, jazykové kurzy a třeba i stáž v zahraničí. Než se z nich stanou páni doktoři nebo slečny inženýrky, přijde to rodiče na pěkný balík. Kdyby chtěli naspořit 500 tisíc korun do doby, než půjde jejich dítě na vysokou školu, museli by mu při dnešních mizerných úrokových sazbách ukládat od narození do 18 let na nějaký spořicí účet nebo termínovaný vklad měsíčně alespoň 2000 korun. A to nepočítáme možné znehodnocení inflací. Lepší bývávalo využít stavebního spoření, kde se ještě stále dá dosáhnout vyššího průměrného zhodnocení úspor, než nabízejí bankovní depozita. Tomu však bude asi brzy konec, protože státní příspěvek se sníží, výnos bude zdaněn, a navíc chce vláda omezit účel použití naspořených prostředků striktně na bytové účely.
Není tedy divu, že v Česku zatím rodiče nejsou zvyklí dětem na studia předem spořit. Když se pak peněz nedostává, začínají se shánět po úvěru. Jenže ani tady není příliš z čeho vybírat. Bank, které nabízejí specializované úvěry na studium, ubylo, jejich produkty přílišnou kreativitou neoplývají, jsou drahé a těžkopádné. Dávno pryč jsou doby, kdy mohli studenti získat bonusy za dobrý prospěch nebo úspěšné absolvování studia a za úvěrový účet neplatili poplatky.
Co tedy úvěry na studium nabízí? Stále stejné tři výhody, za jejichž využití ovšem rodiče či sám student musejí krvavě zaplatit. První výhodou je nižší úroková sazba studentských půjček. V současné době se pohybuje mezi 8,44 a 8,9 %, zatímco spotřebitelské úvěry mají sazbu od 1,5 až 2 procentní body vyšší.
Nízký úrok u studentských půjček ovšem přinese výhodu jen těm, kteří začnou půjčené peníze splácet hned, tedy již během studia. Kdo využije dalších dvou výhod – tj. možnosti odkladu splátek až o pět let a prodloužení splatnosti úvěru na 10 let, ten zaplatí i při nižším úroku balík. Můžeme si to názorně ukázat. (Jde pouze o modelový příklad, který je určen k ilustrování rozdílu při využití jednotlivých možnosti financování studia úvěrem. Nepočítáme s poplatky a úroková sazba je zvolena dle nejnižší nabídky na trhu, která demonstrovanou variantu umožňuje – pozn. autora.)
Předpokládejme, že student spotřebuje na pětileté studium částku přibližně půl milionu korun. (Počítáme s průměrnými měsíčními náklady přibližně osm tisíc korun.)
Polovinu z půl milionu jsou schopni dát dohromady rodiče, když jim student pomůže příležitostnými přivýdělky. Je třeba tedy profinancovat úvěrem 250 000 korun. Pokud by si rodina vzala spotřebitelský úvěr, bude se úroková sazba pohybovat kolem 11 % a splatnost většinou není delší než 7 let. Měsíční splátka (bez poplatků za vedení účtu) by byla 4 281 korun. Převyšuje tedy rozdíl mezi potřebnými měsíčními náklady (8000 Kč) a tím, co je rodina schopna dát dohromady (50 %, tedy 4000 Kč). Využití takové spotřebitelské půjčky by tedy nemělo smysl.
Výjimečně lze najít i spotřebitelský úvěr se splatností 10 let, jako například u účelové půjčky na studium u Raiffeisenbank, kde by se při úroku 10,9 % splácelo měsíčně 3464 korun (bez poplatků.)
A jak by to vypadalo při využití studentské půjčky? Když se její splatnost rozloží na 10 let, bylo by možné získat nejlevnější úvěr za 8,44 % a splátka by byla 3092 korun měsíčně. Ani to není pro naši modelovou rodinu příliš ideální. Nezbývá tedy, než volit odklad splátek na dobu studia, což umožňují jen tři banky (viz tabulku). Pro tuto variantu by bylo možné získat úvěr s nejnižší sazbou 8,81 %. Po dobu studia - řekněme 5 let - budou splatné pouze úroky z 250 000 korun, což představuje ročně 22 052 korun. Po pěti letech student absolvuje, najde si zaměstnání a může začít splácet jistinu s úrokem. Bude na to však mít už jen 5 let. Měsíčně musí zaplatit bance 5167 korun. Celkem za úvěr na studium ve výši 250 000 korun rodina zaplatí 420 145 korun. Původně plánovaná půlmilionová investice do vzdělání se tak zvýší na 670 145 korun. A co teprve zaplatí studenti a jejich rodiče za vysokou školu až přijde za tři roky školné.