Stát začne nabízet levné půjčky na bydlení! Ročně rozdělí dvě miliardy


Stát začne nabízet levné půjčky na bydlení! Ročně rozdělí dvě miliardy

 

Stát začne nabízet výhodné půjčky na bydlení. Rozdělovat bude až dvě miliardy ročně. Maximální výše úvěru: sto milionů. Cena: dvouprocentní úrok s fixací až na třicet let. Podrobný přehled o podmínkách nových státních půjček na bydlení je tu.
Státní fond rozvoje bydlení spolu s ministerstvem pro místní rozvoj hlásil, že přímých dotací na bydlení ubude. Důvod byl prostý: neměl z čeho rozdávat. Letos poprvé nedostal ze státního rozpočtu na podporu bydlení ani korunu.

Zdroje jsou. V Unii
Když letos Nejvyšší kontrolní úřad zveřejňoval výsledky rozsáhlé kontroly státních fondů, nešetřil proto kritikou. Fond byl založen v roce 2000, hlavním zdrojem jeho příjmů byly tehdy prostředky z privatizace – během prvních pěti let své existence z ní získal přes třicet tři miliard korun. Sám pak měl vytvářet dlouhodobé zdroje na podporu bydlení v Česku. Jenže už v roce 2010 byly peníze vyčerpané a další scházely. Nejvyšší kontrolní úřad proto letos upozornil, že bez dalších zdrojů nemůže fond plnit svůj účel.

Teď ovšem nastal zásadní zlom. Minulý týden vstoupila v platnost novela zákona o Státním fondu rozvoje bydlení, která mu umožní začít čerpat peníze z evropských fondů a Evropské investiční banky. Žádost o prvních šest set milionů z evropského programu Jessica podal fond ve středu. V souladu se státní koncepcí bytové politiky pro roky 2014 až 2020 se z unijních peněz nebudou poskytovat dotace, ale nízkoúročené úvěry na bydlení.

Kdy budete moct o půjčky začít žádat?
„Finanční objem v celkové částce je 24 476 040 eur, tedy cca 600 milionů korun (podle kurzu eura) by měl být fondu zaslán do konce října,“ sdělila nám marketingová ředitelka fondu pro rozvoj bydlení Jana Marešová.

Kolik stát půjčí. A za kolik
Dolní hranice úvěru na bydlení od státního fondu by podle současných předpokladů měla dosahovat jednoho a půl milionu korun. „Maximální výše úvěru by měla být 100 milionů korun na jednoho žadatele. Fond se však bude snažit, aby byla alokace poskytnuta rovnoměrně a bylo možné rekonstruovat a modernizovat více projektů, na co možná největším území vymezených zón,“ komentuje marketingová ředitelka státního fondu. Státní úvěr by měl pokrývat šedesát až devadesát procent projektu.

Hlavní otázka ovšem přirozeně zní: kolik budou půjčky stát. „Úroková sazba je podle Investiční strategie možná již ve výši Referenční sazby Evropské komise, která je aktuálně ve výši 1,72 procenta,“ říká Jana Marešová. Je však třeba připočítat také rizikovou přirážku žadatele (čili zohlednit bonitu, výši úvěru, délku splácení a zajištění). U měst a obcí bude dělat riziková přirážka jedno procento. „Je pravděpodobné, že v případě dobrého ratingu a běžného zajištění žadatele bude moci Státní fond rozvoje bydlení poskytovat úvěry za dvouprocentní úrok,“ míní Jana Marešová.

Doba splatnosti podle ní může dosahovat až třiceti let. „Nicméně u menších úvěrů lze očekávat, že příjemci budou chtít splatit úvěr i rychleji. Úrok je fixován po celou dobu splácení a bude umožněna jak mimořádná splátka, tak předčasné splacení úvěru,“ slibuje Jana Marešová.

Šest set milionů, které má Státní fond rozvoje bydlení ještě letos v říjnu získat z programu Jessica, tvoří jen pomyslnou první vlaštovku. Z Unie by měly příštích pár let létat další a štědřejší. „První čerpání ve výši 600 milionů je skutečně jen pilotní nebo lépe řečeno startovní. V období 2014–2020, pro které Česká republika prohlásila bydlení za státní prioritu, by měl Státní fond rozvoje bydlení čerpat až dvě miliardy ročně. Ty už budou k dispozici všem zájemcům, bez územního vymezení na IPRM zóny,“ uzavírá Jana Marešová.

Banky zůstávají v klidu
Stát tak od příštího roku v podstatě začne konkurovat bankám. Zajímalo nás, co ony na to. Česká spořitelna i Komerční banka, které společně s Hypoteční bankou patří do „top trojky“ na trhu hypoték, si se státními plány na poskytování levných půjček na bydlení zatím velké starosti nedělají. „Situaci sledujeme. Aktivita Státního fondu rozvoje bydlení může některé lidi přimět k pořízení vlastního bydlení, rozsah rozdělených prostředků však umožní nákup pouze omezeného množství nemovitostí. Uvedené úrokové sazby odpovídají tržním úrokovým sazbám, které jsou v současné době poskytovány na hypotečním trhu – pevné úrokové sazby se u hypoték pohybují okolo tří procent, proměnné úrokové sazby pak mezi dvěma až třemi procenty,“ komentuje Veronika Jančová, ředitelka úseku řízení retailových produktů České spořitelny. Podle Komerční banky stát nepředstavuje konkurenci v pravém slova smyslu. „Výhodnou půjčku na bydlení od Státního fondu rozvoje bydlení je možné získat pouze na omezené účely a za předpokladu splnění několika konkrétních podmínek. Tyto úvěry tak představují pouze minimální podíl na trhu hypoték,“ uvedla mluvčí Komerční banky Monika Klucová.
Teď už to jen nerozkrást
Čerpání evropských dotací v Česku – kulantně řečeno – nemá nejlepší pověst. A není se jaksi čemu divit.

Z Evropy rovnou do kanálu! Kuriózní příběhy dotací
I tentokrát se má rozdělovat hodně. A tak je tu jako obvykle značné riziko, že se část peněz ztratí nebo rozkrade. Ochranným valem má být dle Státního fondu rozvoje bydlení již zmiňovaná odborná komise, která bude o přiklepnutí půjčky jako poslední instance rozhodovat. Jejími členy by měli být například předseda rady seniorů Zdeněk Pernes, předseda Sdružení nájemníků ČR Milan Taraba nebo ekonomové Miroslav Zámečník a Petr Zahradník.

Kdyby nám snad za pár let nezbylo než napsat článek o tom, jak se peníze z Evropské unie zase podivným způsobem rozkutálely, budeme tedy vědět, kde se přeptat. Nebo koho pochválit – když se všechno povede, jak má.

Jakmile Státní fond rozvoje bydlení obdrží rozhodnutí o přidělení peněz z Evropské unie, bude moci vyhlásit veřejnou soutěž na Fondy rozvoje měst – což je prý nutný mezičlánek –, které budou následně úvěry poskytovat konečným žadatelům. „Podle zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. by proces výběru mohl být do března 2013 ukončen. Po výběru Fondu rozvoje měst bude otevřena výzva pro příjem žádostí, dosavadní předpoklad je tedy duben 2013. Peníze budou vypláceny na základě realizace, tedy podle předložených faktur,“ pokračuje Jana Marešová. V dubnu by se tedy mohlo začít půjčovat.

Pro koho jsou půjčky určené?
Zvýhodněné nízkoúročené úvěry jsou určené na modernizace a rekonstrukce bytových domů. V první fázi budou poskytovány vlastníkům bytů na území měst s takzvanými Integrovanými plány rozvoje měst (IPRM), a to velmi jemně řečeno bytů v deprivovaných zónách, tedy na území, kde to z různých důvodů neklape. Jejich seznam vidíte zde:

„Všechna tato města mohou požádat o rozšíření stávající zóny. Další města pak mohou nově zažádat o IRPM na základě výzvy, kterou v létě vyhlásilo ministerstvo pro místní rozvoj,“ doplňuje Jana Marešová. Výhodné úvěry mohou využít soukromí vlastníci, města, fyzické i právnické osoby – tedy například bytová družstva, společenství vlastníků nebo neziskové organizace. Jedinou podmínkou je, aby se jejich bytové domy se nacházely na území zón Integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM).
„Padesát milionů korun z projektu je vyčleněno na rekonstrukce nebytových či neobyvatelných prostor, kterými vznikne sociální bydlení. Žádat o ně mohou města a neziskové organizace. Účelem je, vedle podpory obnovy bytového fondu, také snaha o zamezení nebo alespoň zmírnění vzniku deprivovaných zón a ghett,“ říká Jana Marešová.

Vstupní kritéria a posuzované parametry při rozhodování o poskytnutí půjčky budou podle ředitelky marketingu Státního fondu rozvoje bydlení standardní. „Vedle zmíněného územního vymezení budou potřebné běžné náležitosti k žádosti – finanční projekt, splnění energetické náročnosti, návrh zajištění úvěru, doba splatnosti a výše úvěru,“ vyjmenovává. Projekty budou žadatelé předkládat Fondu rozvoje měst, který posoudí bonitu a udržitelnost projektu – zejména schopnost splácet. „A následně je bude posuzovat Investiční rada Holdingového fondu SFRB, složená z předních ekonomických odborníků,“ vysvětluje Jana Marešová. Holdingový fond je – pro vysvětlení – další z nezbytných mezičlánků, bez něhož by nebylo čerpat peníze z Unie.