Spotřebitelský leasing je klesající obor, který však bude žít dál


Spotřebitelský leasing je klesající obor, který však bude žít dál

Spotřebitelský leasing je klesající obor, který však bude žít dál

Zatímco celý obor leasingu se v roce 2005 po třech letech stagnace vrátil zpět na růstovou dráhu, spotřebitelský leasing byl naopak tím, který celkový růst "kazil". Hlavní příčinou bylo nejen zvýšení daně z přidané hodnoty, ale také změna spotřebitelských zvyklostí a odlišný přístup bank a dalších finančních institucí k poskytování spotřebitelských úvěrů.
Auta a soukromá spotřeba byly důležitými charakteristikami leasingu po celá 90. léta. Skoro by se dalo říct, že heslem většiny spotřebitelů počátkem 90. let bylo "Když auto, tak na leasing". Jinou možnost snad ani neměli. Pokud nebyli schopni dát statisícové částky v hotovosti z vlastní kapsy, nezbývalo jim, než se kvůli pořízení auta zadlužit. A jelikož v bance jim tak vysokou částku nepůjčili, zůstal leasing.

Pamětníci si určitě vzpomenou, že tehdy jste si snadno půjčili 20 miliónů na podnikatelský projekt, který do měsíce zkrachoval, ale získat v bance 300 tisíc na nové auto bylo téměř nemožné. Tento "zvyk" se pak držel hodně dlouho, a tak i počátkem tohoto století, kdy si průměrný spotřebitel mohl vzít úvěr v bance i na dražší auto, bylo běžné, že si místo toho pořídil auto na leasing. Právě zde byl největší rozdíl našeho trhu oproti zahraničí, kde je leasing typickou službou pro firmy. Finančně slabší společnosti totiž nepředstavují pro banku dostatečnou záruku, že budou schopny úvěr splácet, ale vlastnictví předmětu dává leasingové společnosti dostatečné zajištění. U silnějších společností pak může být motivací snaha získat doprovodné služby, například servisní a jiné garance, pojištění apod.

Období stagnace spotřebitelského leasingu

Po silných 90. letech, kdy se podíl spotřebitelského leasingu držel kolem pětiny jeho celkových objemů, přišla stagnace. Ta je ještě více patrná, pokud si výsledky trhu porovnáme s alternativním financováním - úvěry a splátkovým prodejem. Jednou z příčin této stagnace je omezenost spotřebitelského leasingu z pohledu financovaných předmětů. Aby byl smysluplný, musí mít jeho předmět vysokou hodnotu a být snadno identifikovatelný z pohledu zajištění - aby bylo možné jej snadno zabavit v případě, že dlužník přestane splácet.
Tuto podmínku v případě domácností splňují v podstatě jen automobily a nemovitosti. Nemovitosti však spotřebitelé financují hypotékami a jinými úvěry na bydlení, a tak typickým předmětem spotřebitelského leasingu byly a jsou v podstatě jen automobily. Leasing výpočetní techniky rodící se v polovině 90. let přestal být atraktivní kvůli jejím klesajícím cenám pro spotřebitele i financující firmy.

Zajímavou změnou prošla také struktura spotřebitelského leasingu v posledních pěti letech. Do roku 2004, kdy došlo ke změně DPH, byly počty financovaných nových i ojetých automobilů víceméně shodné - kolem 25 až 30 tisíc kusů ročně, výrazně se však lišila financovaná hodnota. U nových vozů to bylo kolem 300 tisíc korun, u ojetin 150 až 200 tisíc. V roce 2005, který byl prvním celým rokem, kdy platila vyšší DPH, sice výrazně klesl počet ojetých aut financovaných leasingem, průměrná financovaná částka však vyskočila na 265 tisíc korun. Z toho je patrné, že tento typ financování má stále svůj smysl u dražších ojetin, kde už kupující může mít problém získat danou částku jako úvěr, například kvůli nízké bonitě. Ale je stále zajímavý pro leasingovou společnosti, která má lepší zajištění než banka, díky tomu, že vozidlo stále zůstává jejím vlastnictvím.

Zvýšení DPH zamíchalo kartami

Po stagnaci oboru se nakonec jeho podíl na celkovém leasingu v roce 2004 prudce snížil. Příčinou nebyla změna na straně spotřebitelů, ale novela zákona o dani z přidané hodnoty, která vedla ke zvýšení DPH na leasingové služby z 5 % na 19 %. Jelikož spotřebitelé musí tuto daň vždy zaplatit, znamenalo to pro ně zdražení tohoto způsobu financování, především v porování s bankovními úvěry. Financující společnosti tak okamžitě reagovaly nabídkou nových služeb, především splátkového prodeje. Tento posun přiblížil náš trh obvyklým zahraničním charakteristikám, kde je spotřebitelský leasing spíše okrajovou službou a pokud k nákupu auta není používán bankovní úvěr, volí se často splátkový prodej.

Posun u spotřebitelského leasingu zamíchal i žebříčkem největších firem v oboru. Tradiční trojka ŠkoFIN (profil, názory) si sice udržela své třetí místo, ale leasingový obrat se jí propadl o třetinu. Podobně dopadl i GE Capital Leasing (profil, názory) (dnes GE Money Auto). Ve skutečnosti ale obě firmy dosáhly v těchto letech dalšího růstu obchodů, protože si tento propad kompenzovaly růstem poskytnutých splátkových prodejů. Mimochodem, společnost GE na změnu reagovala i úpravou svého jména. Její dceřiná společnost GE Capital Leasing se přejmenovala na GE Money Auto, aby ukázala, že její činnosti je financování nákupu aut a ne jenom leasing. Až změna daní tak přiměla trh (a spotřebitele) ke změně zvyklostí, vyjma bank totiž nebyl žádný velký zájem na změně postavení leasingu - vše fungovalo, spotřebitelé produkt znali, navíc konstrukce leasingu je pro poskytovatele výhodnější, má totož lepší zajištění.

Poskytovatelé se přizpůsobují

Vyšší DPH na leasing donutila poskytovatele leasingu změnit nabídku služeb tak, aby nebyly předmětem daně, protože vyšší DPH znamenalo vyšší splátky. A spotřebitelé náhle stáli před volbou, zda koupi auta financovat dražším leasingem, levnějším úvěrem v bance, nebo jiným produktem. Především leasingové společnosti, které měly velký podíl na trhu spotřebitelského leasingu (Škofin, GE Capital), v očekávání změn přišly s novými produkty, hlavně splátkovým prodejem šitým na míru automobilům. Pro spotřebitele se moc nezměnilo, s jednou podstatnou výjimkou: automobil se stává jejich majetkem už okamžikem koupě.

Mimochodem skutečnost, že majetek u splátkového prodeje přechází na kupujícího okamžikem koupě, vedla (už před změnou DPH) k tomu, že se důležitým produktem leasingových společností stává i splátkový prodej pro právnické osoby. Především u obcí jako příjemců dotací je často podmínkou vlastnictví dotovaného předmětu, a tak leasing nepřichází v úvahu. Podnikatelé také oceňují skutečnost, že si mohou odečíst celé roční odpisy, i když předmět koupí až na konci kalendářního roku. U leasingu může podnikatel do nákladů dát jen skutečně zaplacené splátky, respektive proporcionální část akontace.

Sílící konkurence

Jak už zaznělo výše, příčinou stagnace spotřebitelského leasingu jsou i lepší podmínky konkurenčních produktů. Největšími konkurenty leasingu jsou u levnějších, především ojetých aut spotřebitelské úvěry či splátkový prodej, u větších a dražších aut pak také americká hypotéka. Důvodem, proč se tyto produkty začaly prosazovat až v posledních několika letech, je především skutečnost, že finanční instituce teprve hledaly modely řízení rizika pro poskytování úvěrů spotřebitelům.

O tom, že se jim to konečně povedlo, svědčí růst zadlužení domácností v posledních letech. Objemy úvěrů poskytnuté finančními institucemi rostou každoročně o třetinu a letos v květnu dosáhly 456 miliard korun, z toho většina směřovala do bydlení. Zatímco spotřebitelský leasing vykazoval stagnaci, pak ostatní spotřebitelské financování rostlo velmi rychlým tempem (viz tabulku). Zatímco v roce 2002 představovaly splátkové prodeje 15 miliard korun, o tři roky později už šlo o necelých 33 miliard. Bohužel podrobnější data nejsou k dispozici, a tak je těžké říci, kolik z těchto 33 miliard šlo na předměty, které by bylo také možno koupit na leasing.

Leasing pro spotřebitele žije dál

I když výše uvedené by mohlo vzbuzovat dojem, že leasing pro spotřebitele zajde na úbytě, není to tak úplně pravda. Leasing v sobě často zahrnuje řadu doplňkových služeb, a tak kupující nezíská jen financování, ale třeba i výhodné pojištění. Proto bude mít leasing stále své místo i na spotřebitelském trhu. A také, jak jsme už uvedli výše, leasing má pro poskytovatele jednu důležitou výhodu - je pořád majitelem předmětu leasingu, a tak má lepší zajištění pro případ, že kupující přestane splácet. Auto mu prostě vezme.

Díky této konstrukci bude mít leasing stále své místo především pro ty, kteří z nějakého důvodu nejsou schopni dosáhnout na jiný typ financování, tedy bankovní či spotřebitelský úvěr. Stejně jako u spotřebitelských úvěrů, kde vedle sebe působí banky, splátkové společnosti, firmy poskytující úvěry až do domu a kde se úrokové sazby často výrazně liší od jednotek procent v bance až po desítky procent u alternativních poskytovatelů, tak i v leasingu bude působit několik skupin firem. Jedna se bude zaměřovat na firemní a soukromé zákazníky hledající vysokou přidanou hodnotu a další budou zaměřeny na zákazníky s vysokým rizikem nesplácení, ale ochotnými zaplatit vysoký úrok zahrnutý do splátek.