Půjčka bez registru? Zákon zpřísnil, hrozí pokuta

Vydáno: 14.03.2017

Získat solidní půjčku takzvaně „bez registru“ bude od letošního roku ještě složitější než dosud. Kvůli novoročnímu zpřísnění zákona o spotřebitelských úvěrech se může počet členů Nebankovního registru klientských informací brzy více než zdvojnásobit.

Získat solidní půjčku bez registru bude od letošního roku ještě složitější než dosud. Kvůli novoročnímu zpřísnění zákona o spotřebitelských úvěrech se může počet členů Nebankovního registru klientských informací brzy více než zdvojnásobit

„V současné době jednáme s přibližně patnácti vážnými zájemci o členství,“ říká bez bližších podrobností Karel Kolář, výkonný ředitel sdružení LLCB, provozovatele zmíněného registru. Ten má dosud 26 členů.

Také „konkurenční“ registr SOLUS jedná s více než deseti zájemci o členství z různých sektorů. „Je pravděpodobné, že mezi novými členy bude přinejmenším jedna další finanční instituce,“ potvrzuje jeho mluvčí Natálie Sedláčková.

Zákon od Nového roku zavedl i pro nebankovní poskytovatele půjček povinnost odpovědného úvěrování, kterou dosud výslovně ukládal jen bankám. Přestože přímo povinnost vstoupit do některého z úvěrových registrů ze zákona nevyplývá, podle právníků je to nejvhodnější způsob, jak této povinnosti maximálně vyhovět.

Mezi členy České leasingové a finanční asociace, kteří jsou považováni za solidnější část trhu nebankovních spotřebitelských půjček, zřejmě zůstane mimo registry pouze společnost Provident Financial. Věří, že zákonné požadavky splní jiným způsobem než členstvím v registru.

Co se od ledna změnilo
Nový zákon o spotřebitelském úvěru vychází ze směrnice Evropské unie a schválila jej ještě předchozí Sněmovna. Cílem je poskytnout zájemcům o půjčku více informací a více možností pro odstoupení od smlouvy či předčasné splacení.

Zákon také stanoví, že věřitel je před uzavřením smlouvy „povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti“.

Jestliže poskytovatel úvěru tuto povinnost poruší, hrozí mu pokuta až dva miliony korun. Na nebankovní společnosti má dohlížet Česká obchodní inspekce.

Členství není povinné, ale...
„Zákon neukládá firmám povinnost stát se členem úvěrového registru, je to tedy na jejich vlastním uvážení,“ zdůrazňuje Martin Šubrt z advokátní kanceláře Rowan Legal.

Společnost tedy podle Šubrta může získat informace k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jinou cestou, a pokud je nezíská, potom úvěr neposkytne.

„Nicméně je hlavně v zájmu poskytovatelů, aby měli přístup k dostatečným informacím. Lze tedy doporučit, aby se stali členem Nebankovního registru klientských informací nebo registru SOLUS,“ dodává Šubrt.

Také podle Lukáše Poddaného z advokátní kanceláře Ambruz & Dark je snadný přístup věřitelů do úvěrových registrů výhodou, avšak zákon jim povinnost členství výslovně neukládá.

Právník Martin Dvořák, spolupracující se spotřebitelskou poradnou, však tvrdí: Poskytovatel úvěru může těžko splnit zákonný požadavek ‚s odbornou péčí posoudit schopnost žadatele splácet‘, aniž by si jej prověřil právě v těchto registrech.

„Představme si například podobnou situaci v hromadné dopravě. Zákon by stanovil firmám, aby meziměstské autobusové linky provozovaly s odbornou péčí. A i když by výslovně nehovořil o povinnosti mít v lednu zimní pneumatiky, těžko si po případné nehodě na sněhu představit úspěšnou obhajobu dopravce, který by je neměl,“ domnívá se Dvořák.

Podle něj sice není nutné, aby se přímo poskytovatelé stali členy registru, ale minimálně by měli požadovat, aby si výpis přinesl sám žadatel o úvěr.

Nahlédnutí do "databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele" je podle zákona povinné jen tehdy, je-li to "nezbytné".

„Otázkou samozřejmě zůstává, kdy bude takový postup nutný. Pravděpodobně půjde hlavně o situace, kdy zájemce o úvěr neposkytne sám dostatek informací – například i proto, že si je poskytovatel nevyžádá. Nebo v případech, kdy vzniknou pochybnosti o jejich pravdivosti,“ říká Vlastimil Pihera z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík.

Dodejme, že podle zákona musí spotřebitel „poskytnout na žádost potenciálního věřitele úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet úvěr“.