Proč hypotéky a další úvěry nezlevňují

Vydáno: 20.03.2017

Optimismus z let před finanční krizí se vypařil a banky nerady půjčují i samy sobě, natož pak lidem a firmám. Když jiným bankám půjčí, tak jen na krátkou dobu. To má vliv i na úrokové sazby na hypotéky a jiné úvěry.

Banky nejen že zpřísňují podmínky pro půjčování lidem a firmám, ale nevěří moc ani samy sobě. Až do září byl rozdíl mezi jednodenní a roční sazbou PRIBOR, za kterou si banky navzájem půjčují na mezibankovní trhu, zhruba půl procenta. Měsíční PRIBOR se od toho jednodenního takřka neodchyloval. Na začátku minulého týdne byla situace jiná. Zatímco jednodenní sazby zareagovaly na snížení klíčových sazeb České národní banky, u těch ročních nastal pokles méně jak poloviční. „Úvěry či hypotéky neomezujeme, ale na mezibankovním trhu jsme opatrnější,“ míní Tomáš Bulena, ředitel odboru řízení aktiv a pasiv České spořitelny.

Banka na to, aby mohla provádět všechny operace, drží část kapitálu v likvidní podobě. Vklady mají klienti v bance uložené často na požádání. Úvěry mají své tempo splácení, které je dobře předvídatelné a nejde urychlit. Jelikož banka neví, kolik peněz bude potřebovat, tedy kolik lidí bude chtít vybrat peníze, drží likvidní rezervu. „Česká spořitelna například operuje řádově s desítkami miliard likvidní rezervy,“ uvádí Bulena. Jelikož banky chtějí něco vydělat i na této rezervě, poskytují peníze třeba jako jednodenní výpůjčky jiným bankám, kde je minimální riziko, že nebudou splaceny.

Banky rovněž potřebují likvidní peníze na zajištění platebního styku. Každá banka má u ČNB účet platebního styku, například na účtu ČS se může otočit zhruba 100 až 150 miliard denně. Banky ale zpravidla drží na účtu menší množství. „Na pokrytí části platebního styku si půjčujeme na mezibankovním trhu. Na druhou část použijeme peněžní rezervu,“ tvrdí Bulena.

Banky si navzájem půjčují za úrokové sazby, které si mezi sebou dohodnou. Jejich průměrnou výši odráží tzv. PRIBOR (Prague Interbank Offer Rate), což je průměrná sazba, za níž si banky navzájem půjčují na určité období. „Sazby ČNB do značné míry ovlivňují cenu peněz na mezibankovním trhu působením mechanismů nákladů příležitosti, resp. arbitráže,“ odpovídá za ČNB její mluvčí Pavlína Bolfová a dodává: „Od úrokových sazeb na mezibankovním trhu se pak přímo či nepřímo odvíjejí sazby z vkladů a úvěrů pro podniky a domácnosti, které následně ovlivňují rozhodování těchto ekonomických subjektů o investicích, úsporách, spotřebě. Tím mají dopad na ekonomickou aktivitu.“

ČNB může ovlivnit úroky na mezibankovním trhu tzv. repo sazbou. To je úroková sazba, kterou banky dostanou, když si u centrální banky volné peníze uloží na 14 dní. Od ČNB dostanou za vklad do zástavy státní pokladniční poukázky nebo dluhopisy. Banka si tak může vybrat, co je pro ni výhodnější, zda nechat peníze u ČNB nebo je za vyšší úrok půjčit jiné bance. Čtrnáctidenní PRIBOR proto kopíruje repo sazbu centrální banky. „Mezibankovní výpůjčky na více než čtrnáct dní mají vyšší úročení díky prémii za to, že peníze poskytuje banka na delší časové období. Banka, která si půjčuje, platí za jistotu, že po danou dobu bude mít peníze k dispozici,“ říká Bulena a dodává: „Kromě délky půjčky se do sazeb PRIBOR zabudovává i očekávání budoucího vývoje sazeb a vzájemná důvěra bank, že si půjčené peníze vrátí.“

Na klesající důvěru kvůli finanční krizi doplatil třeba belgický kolos Fortis. Pokud si finanční instituce nejsou jisté budoucím vývojem a bojí se, že daný ústav by mohl zkrachovat, zkracují dobu, na kterou půjčují. Giganti typu Fortis si půjčují peníze z celého světa. Když si banky raději půjčují na kratší dobu, musejí častěji obnovovat půjčky. „Pokud se objeví nějaká negativní zpráva, manažeři ze vzdálenějších peněžních trhů, třeba v Austrálii, se rozhodnou, že raději nepůjčí, protože si nejsou jistí, jestli ta negativní zpráva druhý den dotyčný finanční ústav neohrozí,“ vysvětluje důležitost důvěry mezi bankami Bulena. Pokud se bance nepodaří zajistit si dostatečné zdroje odjinud, nezbude jí než požádat o ochranu před věřiteli.

Od všech těchto faktorů se odvíjí, kolik banku stojí peníze, a následně i to, za kolik je ochotna půjčovat lidem a firmám. I proto se nedá jednoznačně říct, jestli nedávné výrazné snížení úrokových sazeb Českou národní bankou, výrazně zlevní i hypotéky či spotřebitelské úvěry.