Počet příznivců přímého bankovnictví roste


Počet příznivců přímého bankovnictví roste

"Lidé jsou zvyklí chodit si pro peníze do banky, mít hotovost v ruce, ovládání účtu přes internet příliš nedůvěřují." Takové tvrzení už dávno není pravda. Potvrzuje to téměř dvojnásobný meziroční nárůst klientů, kteří se svým účtem manipulují převážně prostřednictvím elektronického bankovnictví.
Přímé bankovnictví v letošním roce hraje důležitou roli při provádění platebních transakcí. Ve většině bankovních institucí tvoří příkazy zadané na internetu či po telefonu většinu objemu peněžních transakcí. Například v GE Capital Bank je realizováno 75 % všech plateb prostřednictvím přímých komunikačních kanálů, v Komerční bance 70 %, Raiffeisenbank 69 %, ve Volksbank CZ 59 % a v ČSOB 55 %.

Nárůst počtu klientů pociťují především velké banky jako je například Česká spořitelna nebo ČSOB, na rozdíl třeba od eBanky (profil, názory), která staví na internetovém bankovnictví obchodní strategii již od začátku. Meziroční nárůst počtu zákazníků této služby tak například v České spořitelně dosáhl 128 %, z 259 000 klientů stoupl počet uživatelů služby na 593 000. Volksbank CZ dosáhla dokonce meziročního růstu 350 %, ČSOB 159 % a Raiffeisenbank 122 %.

Některé z funkcí internetového bankovnictví
zjištění zůstatku
zadání jednorázových platebních příkazů
zadání, změna a rušení trvalých příkazů
zadání, změna a rušení příkazů či souhlasů s inkasem
zjištění historie transakcí

sledování poskytnutých úvěrových produktů
založení termínovaných vkladů
zjištění informací o úrokových sazbách a kurzech měn
zahraniční platby
dobíjení předplacených telefonních karet
Poznámka: Funkce internetového bankovnictví se u každé banky liší
V České spořitelně užívá některý z produktů přímého bankovnictví asi 700 000 klientů (zahrnuty jsou i GSM Banking a Homebanking), službu tedy využívá asi čtvrtina majitelů sporožirových účtů. V Raiffeisenbank je to 20 000 zákazníků, což představuje přibližně 25 % všech běžných účtů.

Elektronické transakce bankám přínášejí úsporu nákladů. Podle Pavla Hejzlara z tiskového oddělení ČSOB prý platí v tuzemsku stejně jako za hranicemi, že například zpracovnání platebního příkazu na pobočce stojí banky ekvivalent jednoho dolaru, příkaz přes telefonní centrum půl dolaru a příkaz zadaný elektronicky jen jednu desetinu dolaru. Neboli zpracování platebního příkazu zadaného klientem elektronicky stojí 0,01 nákladů na zpracování příkazu zadaného klientem na pobočce.

Na druhou stranu však zástupci bank uvádějí, že údržba internetového bankovnictví je nákladná záležitost a že úspory z narůstajícího počtu uživatelů přímého bankovnictví zatím nelze kvantifikovat. "Pro banku i klienta je především významný fakt, že se uvolnil prostor na pobočkách pro komplexnější poradenský servis," uvádí tisková mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková.

Proč oblíbenost přímého bankovnictví roste?

Důvodů, proč se počet uživatelů přímého bankovnictví zvyšuje, je několik. Zástupci bank se shodují, že jde především o výhodu přístupu ke kontu odkudkoliv a kdykoliv – tedy 24 hodin denně, 365 dní v roce. Neopomenutelná je také široká nabídka operací, které lze realizovat.
Příčinu oblíbenosti internetového a telefonického ovládání účtu lze najít i jinde. Je totiž způsobena agresivní poplatkovou politikou finančních institucí, které si účtují vysoké částky za peněžní operace na přepážkách. On-line služby jsou naopak cenově zvýhodněné. Zástupci peněžních domů dodávají, že lidé už přišli na to, že virtuální prostředí je stejně bezpečné jako obsluha na pobočce.
Důležitá je ale i vhodná kombinace bezpečnosti a uživatelského komfortu. Obecně platí, že čím vyšší je úroveň zabezpečení, tím je služba uživatelsky méně příjemná pro klienta.

O tom jaké je internetové bankovnictví tuzemských bank si přečtěte v článcích Spořitelní internetbanking v novém kabátě, Mojekomerčníbanka, Jedenáctý se představuje, Webkonto: archaický rychlík, Dobrá kvalita za nejnižší cenu, HVB: univerzální a internacionální, Omezený GÉnius, ČSOB: jako z jiné planety, Citibank: Bez klíčů a bez krabiček a o tom, která z bank je nej zase v Kdo má nejlepší internetbanking.

Při vstupu do aplikace internetového bankovnictví se musí klient identifikovat a autorizovat svůj přístup. Možností je několik. Lze využít takzvaných autorizačních kalkulaček, které po zadání PINu vygenerují přístupový kód, jinou variantou jsou digitální certifikáty a šifrovací klíče, jež má klient uložené v počítači, na disketě či čipové kartě. Lze využít i zasílání přístupového kódu na mobilní telefon. Všechny systémy komplikují užívání nutností nainstalovat některé části do počítače nebo s sebou nosit autentizanční kalkulátor či mobilní telefon. Některé banky tak zvolily příjemnější variantu a pro kontrolu zůstatků na účtu a řádově nižší platby požadují pouze autorizaci pomocí jména a hesla. Pro klienty je samozřejmě důležitá i rychlost služby, kterou banky průběžně vylepšují.

Banky během roku přišly s několika novinkami, jde ale spíš o doplnění některých aplikací, které jejich internetové bankovnictví dosud nenabízelo. Jde třeba o poskytování informací o úvěrovém rámci, možnost rušit tuzemské platby nebo dobíjení SIM karet mobilních telefonů. Citibank (profil, názory) zase jako první uvedla minulý měsíc internetové bankovnictví pro klienty, kteří mají pouze kreditní kartu, ale nikoli běžný účet.

Zástupci bank potvrzují, že služby internetového bankovnictví budou i nadále rozšiřovat. A to jak o aplikace, které už narozdíl od nich nabízí jejich konkurence, ale i o aplikace, které ještě v tuzemsku nikdo neposkytuje. Ty však banky, vzhledem ke konkurenčnímu prostředí, nechtějí specifikovat.