Placení pojistného: Zvýšení minimální mzdy může přinést komplikace


Placení pojistného: Zvýšení minimální mzdy může přinést komplikace

Zvýšení minimální mzdy každoročně potěší zaměstnance s nejnižšími příjmy, komplikace ale může přinést těm, kdo si přivydělávají na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti.

Takových lidí je přitom v Česku zhruba 1,5 milionu. Práci na zmíněnou dohodu využívá i řada osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).

Minimální mzdu zvyšuje Sobotkova vláda každoročně. Loni narostla na 9900 korun, letos zatížil stát rozpočty firem ještě výrazněji – minimální mzda se zvedá na 11 000 korun. A navýšilo se i hodinové minimum. Úprava přinesla od 1. ledna 2017 zajímavou novinku pro lidi pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ).

Limit pro neplacení zdravotního a sociálního pojištění totiž zůstal i pro letošní rok u dohody o provedení práce na deseti tisících, u druhého zmíněného typu pracovních smluv pak na 2 500 korunách.

Odpracujete-li v roce 2017 stejný počet hodin jako loni, může se vám stát, že oba stanovené limity překročíte a pojistné budete muset zaplatit. Experti proto doporučují: pečlivě si hlídejte počet hodin strávených v práci.

Jak je to v praxi?

Minimální mzda se od 1. 1. 2017 zvýšila z 58,70 na 66 korun za hodinu. Z toho vyplývá, že člověk, který se chce i letos vejít do zmiňovaného limitu pro neplacení pojistného, musí odpracovat na DPP či DPČ méně hodin. V roce 2016 odpovídalo desetitisícové odměně při minimální mzdě 170 odpracovaných hodin měsíčně, letos je to už jen 151 hodin za měsíc. Pokud tedy odpracujete za minimum byť jen 152 hodin, odvodům pojištění se nevyhnete.

 

Průvan v peněžence může být citelný. Pokud zaměstnanec přesáhne limit, přijde na platbách sociálního a zdravotního pojištění celkem o 11 procent z hrubé mzdy.

U OSVČ platí, že minimální zálohy na sociální pojištění u vedlejší činnosti (které by případně musel odvést) činí letos 832 korun, zdravotní pojištění tradičně představuje 13,5 procenta z poloviny výdělku. U OSVČ je placení pojistného u vedlejšího výdělku komplikovanější. Více si přečtěte v článku Živnostníci opět zaplatí vyšší zálohy na pojištění na Businessinfo.cz

Ještě citelněji se může novinka dotknout zaměstnavatelů, kteří práci na obě zmiňované smlouvy nabízejí. Při překročení limitů zaplatí na těchto odvodech za zaměstnance 34 % z hrubé mzdy.

„Přesnější statistiky, kolik lidí pracuje na DPP nebo DPČ za minimální mzdu, by měl Český statistický úřad zveřejnit příští rok. Ze statistik je ale už nyní zřejmé, že smluv na dohodu je v Česku uzavíráno kolem 1,5 milionu ročně," upozorňuje David Pirner ze společnosti Grant Thornton.

„Pro DPP a DPČ je typické, že jeden člověk může mít takových smluv libovolný počet, navíc u libovolného počtu firem. Na dohodu pracují lidé všech věkových kategoriích a v nejrůznějších profesích, včetně těch velmi kvalifikovaných,“ dodává David Pirner.