Novela stavebního zákona: Bazén či plot postavíte snadněji, papírování se ale nevyhnete

Vydáno: 02.03.2017

Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo novelu stavebního zákona, která slibuje úlevu pro drobné stavebníky i přetížené stavební úřady. Jaké změny novela přinese v praxi? Dozvíte se v našem přehledu chystaných novinek.

Vláda před časem schválila novelu stavebního zákona, přesněji zákona o územním plánování a stavebním řádu, kterou připravila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Pokud novela projde legislativním kolečkem – aktuálně ji čeká projednání v Poslanecké sněmovně, měla by (alespoň podle ministerstva) o něco zjednodušit a především urychlit stavební řízení. V praxi ale půjde většinou jen o dílčí změny, které stavebníkům život příliš neulehčí – papírování a obíhání úřadů se nevyhnou.

Tři řízení v jednom
Patrně nejzásadnější změnou je sjednocení povolovacího procesu. Zatímco nyní probíhá stavební řízení, územní řízení i posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) odděleně, nově by mělo být možné sjednotit všechny tři části do jednoho koordinačního řízení. Získat všechna povolení by tak mělo být jednodušší.

Velký bazén nebo skleník snadněji
Pokud jde o konkrétní stavby, zjednodušení by se měli dočkat především ti, kteří si budou chtít na zahradě postavit bazén, skleník nebo plot. Pořád ale bude rozhodovat velikost. Už teď je možné budovat skleník nebo bazén bez stavebního povolení a potřeba není ani rozhodnutí o umístnění stavby nebo vydání územního souhlasu. Pohlídat si ale musíte rozměry stanovené stavebním zákonem.

Pro bazény i skleníky konkrétně platí limit čtyřiceti metrů čtverečních, u skleníků je pak omezení i co se týče výšky – maximálně pět metrů. Kdo ale chce bazén širší (či delší) a skleník by rád vyšší, bez stavebního povolení se neobejde. A právě to má novela změnit. Nově postačí pouze rozhodnutí o umístění stavby, což v praxi znamená – vyhnout se stavebnímu řízení. „Cílem je pomoci především malým stavebníkům. Například větší bazény nebo skleníky bude možné dělat ne na stavební povolení, ale jen na základě jejich umístění, což je jednodušší,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Zcela by pak měla odpadnout také povinnost hlásit úřadům stavbu plotů nižších než dva metry. Aktuálně pro ně potřebujete buď územní rozhodnutí, nebo souhlas sousedů, na jejichž základě stavební úřad vydá územní souhlas.

Rodinný dům: Stačí ohlášení stavby
Kdo chce stavět rodinný dům na ploše větší než 150 metrů čtverečních, musí si aktuálně vyběhat stavební povolení. Kdo staví domek menší, vystačí si pouze s takzvaným ohlášením a navíc může stavět svépomocí. A právě limit výměry má novela zrušit. Pořád ale bude nutné dodržet další parametry stavby. Ohlášku tedy půjde využít pro stavby pro bydlení s jedním podzemním podlažím do hloubky tří metrů a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím.

Rozdíl mezi stavebním povolením a ohláškou je tedy především v rychlosti vydání rozhodnutí stavebního úřadu – zatímco na stavební povolení může čekat i několik měsíců, ohlášení stavby musí úředníci vyřídit do třiceti dnů.

V praxi ale stavební úřad rozhodne až poté, co dostane všechny potřebné podklady, jejich množství je přitom téměř stejné – co je potřeba, pokud žádáte o stavební povolení či ohlášku probereme níž. Nejvýraznější změnou tak bude patrně cena. Za stavební povolení totiž zaplatíte stavebnímu úřadu pět tisíc korun, ohláška ale přijde jenom na tisícovku. Výhodou může být i to, že pokud jde o ohlášku, není možné napadnout ji odvoláním.

Stavební povolení i ohlášení stavby: Kolečko po úřadech
Ať už bude osud novely stavebního zákona jakýkoli, pokud budete stavět například rodinný dům, papírování se nevyhnete – ohláška i stavební povolení totiž vyžadují téměř stejné množství dokumentů. Co je potřeba při žádost o stavební povolení napoví § 110 stavebního zákona, ohlášení pak upravuje § 105 stavebního zákona.

Konkrétní seznam dokumentů a podkladů se vyplatí probrat se stavebním úřadem. Úředníci poradí, jaká povolení a kladná vyjádření budete muset pro svoji stavbu sehnat. Pokud se například chystáte topit vlastním kotlem nebo chce mít doma krb, potřebuje vyjádření odboru životního prostředí. Dotčených orgánů, které se k vaší stavbě vyjádří, ale bývá zpravidla daleko víc. Konkrétně jde například o:

odbor památkové péče
odbor pozemních komunikací
krajskou hygienickou stanici
hasiče
odbor pozemních komunikací
Samostatnou kapitolou jsou pak stanoviska vlastníků dopravní a technické infrastruktury. Jde o dodavatele elektřiny, vody či plynu, kteří musí dát zelenou vašemu napojení na jejich sítě. Konkrétně jde například o:

připojení vody
připojení kanalizace
připojení elektřiny
připojení plynu
připojení sdělovacích kabelů
Stavbu domu bez stavebního úřadu
Konečně poslední novinkou je možnost využít autorizovaného inspektora i u staveb, které vyžadují pouze ohlášení. Kdo se na autorizovaného inspektora obrátí, tomu odpadne komunikace s úřadem, navíc může začít stavět rychleji – certifikát, který od inspektora dostanete, jednoduše předáte stavebnímu úřadu a můžete začít stavět. Dostat ho můžete klidně během jednoho týdne. To ale platí jen za předpokladu, že inspektorovi dodáte vzorně vypracované všechny potřebné dokumenty, například i vyjádření dotčených orgánů.

Počítat byste měli také s tím, že práce inspektora přijde na pár tisíc. Hodinové sazby autorizovaných inspektorů začínají na tisícovce (samozřejmě můžou být i vyšší) a konečná suma se může klidně vyšplhat na dvacet tisíc korun.