Nová pravidla půjček: Dlužníkům pomůžou, poskytovatele úvěrů nepotěší


Nová pravidla půjček: Dlužníkům pomůžou, poskytovatele úvěrů nepotěší

Připravovaný zákon zamává s trhem spotřebitelských i hypotečních úvěrů. Už brzy bude možné splatit hypotéku levněji, poskytovatelé půjček si budou muset dlužníky důkladněji prověřit a za pozdní splátky už nedostanete takový flastr jako dnes. To je jen pár z řady plánovaných změn.
Ministerstvo financí představilo návrh nového zákona o úvěru pro spotřebitele. Ten by měl na rozdíl od dnešního zákona o spotřebitelském úvěru pokrýt všechny typy spotřebitelských úvěrů – od klasických hotovostních půjček, přes kreditní karty, nákupy zboží na splátky až po hypotéky a další úvěry na bydlení. Hlavním cílem zákona je prý větší ochrana spotřebitele a také vyčištění trhu od nepoctivých poskytovatelů půjček.
Snadnější splacení hypotéky
Jedna z hlavních změn se týká předčasného splácení hypotečních úvěrů. Návrh ministerstva počítá s tím, že bude možné každý rok splatit až dvacet procent hypotéky bez jakékoli sankce i mimo termín fixace.

Mnohem výhodnější ale bude i situace, kdy se klient rozhodce splatit celou hypotéku naráz. Zatímco dosud se poplatek za předčasné splacení pohyboval kolem pěti procent ze zbylé částky za každý rok do konce fixace, pokud zákon projde, banky si budou moci naúčtovat pouze takzvané účelně vynaložené náklady. „Typicky se může jednat nejen o náklady na administrativní zpracování žádosti, ale i o náklady související s pořízením peněžních prostředků, které poskytovatel spotřebiteli půjčil. Poskytovatel musí za peníze, které spotřebiteli půjčí, někomu zaplatit. Může to být úrok a náklady na vydání hypotečních zástavních listů, úrok zaplacený jiné bance za mezibankovní půjčku nebo úrok placený klientům banky na jejich vkladech. U úvěrů na bydlení si poskytovatel takto obstarává prostředky obvykle na dobu fixace,“ vysvětluje Kateřina Vaidišová z oddělení vnějších vztahů a komunikace Ministerstva financí.
V praxi klient při úplném splacení hypotéky v době fixace může díky novým pravidlům ušetřit desetitisíce až statisíce korun. „V případě dvoumilionové hypotéky na dvacet let se sazbou 2,17 procenta a pětiletou fixací, u které se klient po třech letech rozhodl pro předčasné splacení, by dvacet procent zůstatku mohl splatit podle návrhu zákona bez poplatku a za zbývající část by bance zaplatil 28 038 korun. Oproti tomu nyní, kdy se poplatek pohybuje kolem pěti procent za každý rok do konce fixace, poplatek vychází na 140 191 korun. A to i v tomto případě počítáme s tím, že klient dvacet procent úvěru splatí bez sankce, protože řada bank tuto možnost už nabízí,“ vypočítává v modelovém příkladu pro Peníze.cz Luboš Svačina z makléřské společnosti Golem Finance.
Zvýší regulace cenu hypoték?
Pokud bude důvodem předčasného splacení těžká životní situace – úmrtí, dlouhodobá nemoc případně invalidita dlužníka nebo jeho partnera –, která povede k výraznému snížení schopnosti splácet, nebude mít banka nárok na žádný poplatek.

Změny, které v oblasti úvěrů na bydlení přinese zákon o úvěru pro spotřebitele, by se měly v první vlně týkat jen hypoték sjednaných od data účinnosti zákona. Pro ty, kteří už hypotéku mají, nová pravidla začnou platit na začátku dalšího fixačního období. To se příliš nelíbí bankám, podle kterých by se měly změny týkat jen zcela nových smluv. „Český hypoteční byznys je stejně jako německý založený na obchodování s hypotečními zástavními listy, proto doufáme v takovou variantu regulatoriky, která jasně stanoví bariéry pro případ předčasného splacení. Pokud má být hypoteční zástavní list pro investora bezpečný, kvalitní a dobrý investiční nástroj, tak nelze akceptovat riziko předčasného splacení úvěru,“ podotýká mluvčí Hypoteční banky Marie Mocková. A Pavla Kozáková z tiskového centra České spořitelny varuje, že by nová pravidla mohla v budoucnu přinést vyšší úroky: „Na jednu stranu to může znamenat pro klienty úsporu při mimořádné splátce, na druhou stranu v případě, že banky budou umožňovat klientům mimořádné splátky více a častěji než nyní, musí s předčasným splacením úvěru počítat při získávání finančních zdrojů pro úvěry, což se může promítnout ve výši úrokových sazeb.“

Odpovědnost věřitele za poskytnutí úvěru
Už nyní má poskytovatel půjčky povinnost s odbornou péčí posoudit, jestli je dlužník schopný splácet úvěr, o který žádá. Ministerstvo financí ale navrhuje výrazné zpřísnění postihu za to, že si věřitel dlužníka dostatečně neprověřil. „Je na poskytovateli, zda tuto odbornou péči prokáže např. potvrzením o příjmech žadatele o úvěr (které samo o sobě také nemusí stačit), ověřením příjmů u zaměstnavatele nebo požadavkem na výpis z registrů dlužníků. Je také třeba si uvědomit, že například u banky, která úvěruje svého dlouholetého klienta, kterému na účet v bance chodí pravidelně výplata, případně již bance několik úvěrů splatil, je jiná situace než u poskytovatele, který půjčuje osobě, kterou nezná,“ vysvětluje Kateřina Vaidišová z Ministerstva financí

Pokud dnes dojde k tomu, že si poskytovatel půjčky dlužníka dostatečně neprověřil a půjčil mu peníze i ve chvíli, kdy bylo zřejmé, že je nebude moci splácet, stává se smlouva neplatnou. Klientovi sice nejsou účtovány žádné pokuty ani úroky, musí ale okamžitě splatit celou částku. To většinou vede k tomu, že si na to musí půjčit jinde za ještě nevýhodnějších podmínek.

Podle ministerského návrhu bude moci nedostatečně prověřený klient splácet vypůjčenou částku podle svých možností bez úroků a dalších sankcí. Splátkový kalendář bude stanovený na základě dohody s věřitelem, případně o něm rozhodne soud.

Sankce
Předložený návrh zákona také stanovuje strop pro sankce, které si můžou banky a splátkové společnosti účtovat, když dlužník nesplácí včas. „Ten, kdo jinak řádně splácí své závazky, se tím pádem ze dne na den nedostane do spárů lichvářů a exekutorů,“ říká ministr financí Andrej Babiš. Nově tak může jít jen o penále ve výši 0,1 procenta z dlužné částky za každý den prodlení. Na trhu se dnes přitom běžně můžeme setkat i s půlprocentní penalizací.

Za smluvní pokuty bude možné dlužníkovi naúčtovat maximálně sedmdesát procent dlužné částky, celkově navíc jen do hranice dvou set tisíc korun. To se ale nelíbí ČSSD, která by chtěla tento strop ještě snížit.

Na trh bude dohlížet ČNB
Na veškeré půjčování peněz bude nově dohlížet Česká národní banka. Ta doteď měla v tomto oboru na starosti jenom banky, ostatní firmy hlídala Česká obchodní inspekce. Centrální bance se ovšem do tohohle úkolu vůbec nechtělo, aby prý na to stačila, musel by se počet půjčovatelů pořádně snížit. A k tomu nejspíš dojde. Než totiž Česká národní banka někomu dá licenci na půjčování peněz, nejprve jí bude muset prokázat odbornou způsobilost, především ale bude muset ukázat, že má dost kapitálu. Dost v tomto případě znamená dvacet milionů korun. Podle zástupců Ministerstva financí by se tak počet firem, které na našem trhu poskytují úvěry, měl snížit maximálně na desítky. Počet zprostředkovatelů by pak měl poklesnout na jednotky tisíc. Jen pro srovnání: dnes na trhu působí přes 57 tisíc subjektů, které půjčují nebo zprostředkovávají půjčky.

Vznikne také veřejný registr subjektů, které od České národní banky získaly licenci. Zároveň bude platit dvouleté přechodné období, ve kterém budou mít firmy šest měsíců na to, aby o licenci zažádaly. Pokud to neudělají, ztratí možnost na trhu legálně působit. Centrální banka bude mít následně 18 měsíců na vyřízení žádosti. „V běžném řízení je pro udělení licence poskytovatele stanovena lhůta čtyř měsíců, pro samostatného zprostředkovatele platí třicetidenní lhůta podle správního řádu a pro zápis vázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru platí lhůta pětidenní,“ dodává Kateřina Vaidišová.
Boj ve Sněmovně
Návrh zákona bude teď projednávat legislativní rada vlády. Vzhledem k tomu, že největší koaliční strana ČSSD má řadu výhrad, může se finální podoba zákona, kterou bude následně projednávat Poslanecká sněmovna, ještě výrazně proměnit. I pak jsou ale možné další pozměňovací návrhy, o které bude jistě usilovat řada lobbistických skupiny.

Vláda a zákonodárci jsou ale zároveň pod tlakem, protože nový zákon zahrnuje několik evropských směrnic, které je nutné do naší legislativy zanést do 21. března 2016. A pod ještě větším tlakem budou banky, které se s novým zákonem, ať už bude jeho konečná podoba jakákoli, budou muset vyrovnat v extrémně krátké době. „Podle Evropské unie má český zákon povinnost vstoupit v platnost v březnu příštího roku, nicméně česká verze zákona přijde do Parlamentu až koncem tohoto roku. Finálně schválené, a tudíž závazné znění zákona tak budeme znát s ohledem na přípravu IT systémů, smluvní dokumentace a podobně velmi pozdě. Příprava bez finálního znění je finančně a kapacitně nákladná, náklady dále zvyšuje pouze velmi malý časový prostor pro implementaci v bankách,“ stěžuje si Pavla Kozáková z České spořitelny.