Konec predátorských půjček? Úvěrový trh od března výrazně zeštíhluje

Vydáno: 29.03.2017

Od března můžou legální úvěry v Česku nabízet už jen licencované firmy a banky. České národní bance dostala pouhých sto osm žádostí o licenci, což je v porovnání s tím, kolik firem dosud půjčky poskytovalo, výrazně nízké číslo. Byznys s dluhy prochází i dalšími změnami, které se nelíbí třeba bankám nebo exekutorům.
Úvěrový byznys v Česku bude od začátku března výrazně průhlednější. Půjčovat peníze totiž budou legálně moci už jen společnosti, které požádaly o licenci od České národní banky. Lhůta, kterou dal úvěrovým firmám nový zákon o spotřebitelském úvěru, končila posledního února. Kdo o novou licenci centrální banku nepožádal, nesmí od března nabízet půjčky. Když to udělá, hrozí mu pokuta až dvacet milionů korun.

„O licenci požádaly jen desítky společností. Věříme, že díky licencování ČNB se ochrana spotřebitele výrazně zvýší,“ řekl na úterní [28. února – pozn. red.] konferenci Česko v době dluhů, kterou pořádalo vydavatelství Economia, generální ředitel společnosti Provident Petr Šaštinský. Právě jeho firma je jednou z těch, která o licenci podle nových podmínek zažádala.

Podle ČTK o licenci nakonec žádalo 108 společností. Mezi nimi jsou i další velké firmy jako Cofidis, Profi Credit nebo leasingové firmy automobilek či bank. Jen tyto firmy a banky, které už licenci od ČNB mají, nově můžou půjčovat lidem legálně peníze. Centrální banka teď má 15 měsíců, aby žádosti o licence posoudila.

Úvěrové firmy podle nového zákona, který platí od loňského prosince, musí kromě licence složit také základní kapitál ve výši 20 milionů korun. Dosud jim pro vstup na úvěrový trh stačil živnostenský list. Půjčovat peníze tak mohl prakticky každý a nikdo přesně nevěděl, kolik firem v Česku lidem půjčuje – mluví se o stovkách a dalších desítkách tisíc zprostředkovatelů.

Nový zákon chce dlužníky chránit před predátorskými praktikami nelicencovaných firem, které častěji sázejí na to, že dlužníci nebudou splácet a firmy vydělají na sankcích, které si za nesplácení půjček účtují. Tyto půjčky jsou navíc často zajištěny nemovitostí a nepoctivé firmy míří právě na ně.

„Neuvěřitelně vychýlená situace“
V Česku se v poslední době výrazně mění také podmínky spojené se splácením dluhů. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán na konferenci Česko v době dluhů obhajoval kroky svého ministerstva. To od dubna dále snižuje odměny exekutorů a do sněmovny už poslalo návrh na zpřístupnění osobního bankrotu většímu počtu lidí, kteří nezvládají své dluhy.

„Spravování a vymáhání pohledávek je v posledních letech stále obtížnější a diskutuje se řada opatření, která vymáhání ještě ztíží,“ vytkl nepřímo Pelikánovi Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace. Konkrétně zmínil například právě chystanou změnu u oddlužení: Osobní bankrot má být v krajním případě nově dostupný i těm, kteří během sedmi let nesplatí věřitelům - tedy často právě bankám - ani korunu.

„Nové povinnosti v posledních letech ulevují dlužníkům a zvyšují náklady věřitelů,“ přišel s kritikou změn v oblasti vymáhání dluhů také Adam Vrbecký z advokátní společnosti M.B.A. Legal.

Podle Pelikána ale bylo v Česku potřeba vyrovnat „naprosto neuvěřitelně vychýlenou situaci ve prospěch věřitelů“. „Na vrcholu před čtyřmi, pěti lety soudy zpracovávaly přes 40 procent sporů týkajících se peněžního plnění menšího než dva tisíce korun - to je absurdní situace. Roztočil se obrovský byznys s přirážkami k dluhům, ne s dluhy samotnými,“ vysvětlil ministr, na jaký stav podle něj musel reagovat.