jak si (ne)půjčovat


jak si (ne)půjčovat

Půjčovat se dnes dá na mnoho způsobů. Když pomineme nekomerční možnosti, tedy rodinu či přátele, můžete si zajít do banky, k lichváři nebo k někomu mezi tím. Existuje mnoho druhů půjček a každý z nich je vhodný k něčemu jinému. Dobrou či špatnou volbou můžete ušetřit nebo ztratit mnoho tisíc.

lekce 1: životní pojištění
Nejprve se naučme rozeznávat dobré a špatné dluhy. Dobrý dluh je ten, kterým uspokojíte svoji potřebu, k jejímuž uspokojení byste jinak museli vynaložit náklady vyšší než náklady na půjčku. Typicky je to vlastní bydlení. Pokud byste si na vlastní byt nepůjčili přes hypotéku, museli byste do doby, než byste na něj našetřili, tak jako tak bydlet někde v nájmu. A ten bývá zpravidla jen o málo nižší než splátka hypotéky.

Dobrý dluh může být například i to, když si půjčíte na založení vlastní firmy, která bude od počátku generovat větší zisk než měsíční splátky úvěru.

Špatný dluh je, když si půjčíte na něco, co vám žádné peníze neušetří ani nevydělá. Typicky je to dovolená, nový nábytek, krásné auto atd.

Půjčky obecně
Důležité pojmy jsou věřitel a dlužník. Věřitel je osoba nebo instituce, která vám půjčí peníze a věří tomu, že je vrátíte. Dlužník je pak samozřejmě ten, který si půjčí a pak musí splácet. Věřitel je zpravidla jeden, ale dlužníků může být na jedné půjčce i více, pak jsou to tzv. spoludlužníci.

Obecně se všechny typy půjčování vyznačují tím, že jsou zatíženy jakýmsi úrokem, který se vyjadřuje v procentech z dlužné částky. Úrok, i když to dnes není zřetelné, má stejný kořen jako slova určit a říci, jde tedy de facto o cenu, kterou věřitel určuje, řekne si za svou službu – za propůjčení finančních prostředků. Úrok na půjčce pracuje proti vám a znamená jednoduše to, že musíte vrátit více, než jste si půjčili. Čím větší úrok, tím více vrátíte.

Poplatky
Někdy může být úrok na pohled příjemně nízký, ba může být dokonce nulový. To se pak píše obzvlášť velikým písmem. Nenechte se tím zmást a podívejte se ještě na ta menší až maličká písmena – někde tam budou. Pak si přečtete, kolik vás půjčka bude stát na poplatcích – nebojte, každá společnost, která půjčuje peníze, na tom chce taky vydělat. Cestu si najde.

Při vymýšlení poplatků věřitelé fantazií nešetří, je jich spousta a jsou rozmanité. Máme tak například poplatek za vyřízení půjčky, za vedení účtu, za splátku, za mimořádnou splátku… no prostě, čím více se toho vymyslí, tím méně přehledná je pro klienta půjčka. A tím lépe se pak taky vyhlašuje akce U nás zdarma, bez toho-nebo-onoho poplatku.

Existuje jedna pomůcka, která má spotřebitelům sloužit k tomu, aby bez složitého počítání věděli, jak je vlastně jejich půjčka drahá. Říká se jí RPSN, což je zkratka pro roční procentní sazbu nákladů. Více se o ní dozvíte v jedné z dalších lekcí.

Půjčkám se dávají různá jména, máme hypotéky, leasingy, spotřební úvěry, úvěry účelové i neúčelové... Půjčit vám může i kreditní karta. Princip zůstává stejný: půjčíte si a musíte splácet, o něco víc.

Hypotéka (a úvěr ze stavebního spoření)
Hypotéka je velká půjčka, díky které si pořídíte nějakou nemovitost (byt nebo dům), většinou (ale ne nutně) pro vlastní bydlení. Úroky se u hypoték pohybují od tří do osmi procent, v závislosti na tom, jaký „druh“ hypotéky si zvolíte – to je ale téma samostatné lekce Školy finanční gramotnosti.

Splatnost hypotéky se pohybuje od pěti do třiceti let, nejdéle za tu dobu by měl být dluh vrácen. Doba splatnosti se může během let měnit, může se zkracovat i natahovat, ale nikdy vám banka nedovolí natáhnout ji tak, abyste spláceli déle než do 65 let věku.

Leasing
Leasing je půjčka na nákup automobilu. Úroky se pohybují od nuly do dvacíti procent, splatnost bývá maximálně do sedmi let. Leasing má několik zajímavých vlastností, o kterých je dobré vědět. Například po celou dobu splácení leasingu nejste majitelem auta, majitelem zůstává leasingová společnost, takže velký technický průkaz nedostanete.

Dalším důležitým prvkem je to, že do leasingové splátky bývá nějak „zadrátovaný“ také závazek pořídit si přes danou firmu povinné ručení a havarijní pojištění. Samozřejmě ne to nejlevnější na trhu. Proto se může stát i to, že máte leasing s nulovým úrokem – splátka autopojištění je totiž tak velká, že to nějaké úroky bohatě vynahradí.

Finta může být i v tom, že se ono zadrátované havarijní pojištění po celou dobu splácení nemění. Takže když si koupíte auto za pět set tisíc a sedm let ho splácíte, ke konci splatnosti už dávno hodnotu půl milionu nemá – ovšem havarijko tak máte pořád nastavené.

Spotřební úvěr
Spotřební úvěr neboli spotřebák si berete, když potřebujete koupit něco jiného než auto nebo dům. Spotřebák může být buď účelový – čili dopředu bance řeknete, co si za ty peníze pořídíte (a banka to ocení nižším úrokem) – nebo neúčelový, pak bance neříkáte nic a peníze můžete použít na cokoliv (takže úrok je větší, protože i riziko banky je větší).

Aby to nebylo tak jednoduché, můžete mít účelový úvěr i na nákup auta. Výhodou proti leasingu je, že majitelem jste vy, a tudíž si také sami řídíte povinné ručení a případné havarijní pojištění.

Úroky spotřebních úvěrů se pohybují od devíti do pětadvaceti procent, splatnost od roku do osmi let.

Kreditní karta
Pokud nákup zaplatíte kreditní kartou (pozor, není karta jako karta, neplést s debetní kartou), tak jste se zadlužili a nakoupili za peníze banky, které teď budete muset splácet. Úroky bývají od 20 do 40 procent.

Zajímavostí je, že pokud tento nákup (neboli půjčku na něj) stihnete zaplatit v bezúročném období (tedy máte do stanovené lhůty, která bývá maximálně měsíc a půl, dost peněz na účtu), je úrok nula a půjčili jste si doopravdy zadarmo. Jiná věc je ovšem poplatek za držení karty jako takové a případné sankce za to, že splátku zapomenete dát úplně.

Nebankovní společnosti a lichváři
Pokud už vám v bance nepůjčí, k čemuž mohou mít různé důvody, vždy se najde někdo jiný, kdo vám půjčí velmi rád (a samozřejmě si to nechá „zaplatit“ pořádným úrokem). Zde těžko psát nějaké rozmezí, klidně můžete sehnat půjčku s nulovým úrokem (a vše „dohnat“ na poplatcích) nebo můžete mít 71% úrok od Providentu. Záleží jen na drzosti věřitelů a na míře vašeho zoufalství, co jim podepíšete.

Upozorňuji, že důvody banky nepůjčit jsou v drtivé většině případů oprávněné a banka jaksi tuší, že další půjčku už nemáte šanci splatit. Mnoho lidí následně poznalo, že v bance bohužel měli pravdu. Pokud vám v bance řeknou ne, je pořádný důvod se nad sebou zamyslet a rozhodně si bezhlavě nepůjčovat jinde. Smutných příběhů je plná televize, tak se nepokoušejte prožít si ten svůj.

V některém z příštích dílů Školy finanční gramotnosti se podíváme na jednotlivé druhy půjček podrobněji a osvětlíme si také další pojmy, jako je ručitel, zástava či směnka. Těšit se můžete i na rozluštění tajmené zkratky RPSN. Jestli vám v dnešní lekci chybělo vyjmenovávání všech výjimek z pravidel a jemných nuancí, časem se dočkáte. Těším se na vaše dotazy a připomínky.