Dluhy naseká Ježíšek, splácíme je ale my


Dluhy naseká Ježíšek, splácíme je ale my

 

Svátky klidu, míru… a dluhů. Tak vypadají Vánoce řady českých rodin. Jenže „ježíšek na dluh“ vás může přijít pořádně draho. A klid pak dlouho nenajdete. Nový rok si vyžádá všechny půjčené peníze zpět, často s drsnými úroky. Myslete na své peněženky a šlápněte na brzdu, dokud je čas.
Nová ekonomická krize buší na dveře. Češi si přesto (nebo právě proto?) chtějí užít bohaté Vánoce. Výzkumy hlásí, že na dárcích šetřit nehodlají. A obchodní řetězce to potvrzují. Z reproduktorů se linou koledy a z výloh se blýská jeden lákavější kousek vedle druhého. „Čert to vem, aspoň jednou za rok se pořádně rozšoupnu,“ říkáme si o Vánocích. Hodujeme, co hrdlo ráčí. A lámeme si hlavu, jak to udělat, abychom své blízké u stromečku potěšili zase o kousek víc než loni.

Dva nápady jsou před Vánocemi mimořádně nebezpečné. První zní půjčím si, druhý půjčím ti. Ať podlehnete jednomu nebo druhému, budete s největší pravděpodobností hořce litovat. První leden je totiž prevít. Spolu se silvestrovskou kocovinou vystřízlivíme z opojné vánoční nálady a zůstane jen syrová realita. A s ní přichází čas zúčtování.

České banky už hlásí zvýšený zájem o spotřebitelské půjčky. Očekávají, že bude kulminovat těsně před Vánoci. „Stále více lidí si ale před Vánocemi půjčuje u nebankovních institucí za neskutečně vysoký úrok a přitom jim při sebemenším problému se splácením hrozí veliké pokuty. S vidinou rychlých peněz zcela bez rozmyslu podepisují nejen smlouvy, ale i směnky nebo exekutorské zápisy, aniž by si uvědomovali důsledky,“ popisuje zkušenosti z Právní poradny věřitele advokát Rostislav Kovář. Hitem se stávají například SMS půjčky, u kterých vás od příjemné sumičky na kontě dělí jen jediná esemesky. Důsledky ale už tak příjemné nebudou. Podmínky splácení bývají tvrdé a úroky vysoké.
Tentokrát si pouze osvěžíme několik základních pojmů, jejichž znalost může mít před Vánocemi cenu zlata – zejména, pokud vás odradí od nezodpovědného zadlužování.
Kdy by se vám měla rozsvítit červená kontrolka?

► Směnky
Jednou z nejrizikovějších kategorií jsou půjčky kryté směnkou. Když směnku podepíšete a váš věřitel se rozhodne ji vymáhat, vydává soud okamžitě směnečný platební rozkaz, aniž by původ dluhu zkoumal. Dokonce ho nezajímá ani to, že už je třeba dluh, který směnka kryla, dávno splacený.

Ještě horší variantou je takzvaná bianco směnka. Na té totiž není uvedená žádná částka a splatnost. Držitel směnky je může doplnit kdykoli později. Měl by se při tom řídit podle takzvaného směnečného protokolu, který se k bianco směnce musí uzavřít a který by měl jasně vymezovat podmínky, za kterých bude směnka „dovyplněna“. Riziko, že vás věřitel nějak obelstí a směnku zneužije, je ale přesto obrovské. Směnku (obyčejnou i bianco) navíc může komukoli prodat. Výjimkou nejsou případy, kdy lidé dluh uhradí, na směnku dávno zapomenou a najednou jim ve schránce přistane platební rozkaz od soudu s tím, aby peníze (znovu) zaplatili. Tentokrát však firmě, která sídlí třeba na druhém konci zeměkoule. Spravedlnosti se pak domůžete jen těžko. Pokud jste směnku podepsali a dluh uhradili, měli byste bezpodmínečně trvat na tom, aby vám věřitel směnku vrátil.
► Exekutorský zápis
Dalším zrádným a dvojsečným nástrojem může být pro dlužníka takzvaný exekutorský zápis. Pokud ho při uzavírání půjčky podepíšete, znamená to, že dáváte výslovný souhlas k tomu, že jakmile přestanete splácet nebo se splátka opozdí, může k vám okamžitě vtrhnout exekutor. Exekutoři tvrdí, že tak dlužníci ušetří za poplatky za soudní řízení, které by jinak muselo proběhnout. Zároveň to ale znamená, že stačí malá chyba ve splácení a o svůj majetek přijdete dřív, než řeknete švec.

► Příliš výhodné
K tomu, abyste se dostali do trablů, však nemusíte podepisovat směnku, ani exekutorský zápis, bohatě stačí, když si špatně přečtete – nebo špatně pochopíte – podmínky, za kterých vám nebankovní společnost půjčuje. Typická lest firem se schovává za větou: Účtujeme nulové úroky! Jenže takový lidumil není nikdo. Takže byste měli zbystřit. Ze všeho nejvíc by vás měla zajímat výše RPSN – neboli roční procentní sazba nákladů. Jednoduše řečeno jde o údaj, který vyjadřuje, kolik skutečně za danou půjčku za rok zaplatíte „navíc“.

Pozorně byste ve smlouvě měli číst také odstavce, které popisují, co se bude dít v případě, že se splátka opozdí. Zajímejte se o výši smluvní pokuty i způsob upomínání a vymáhání, včetně nákladů s nimi spjatými. I ty totiž půjdou na váš účet.

► Rozhodčí doložka
V žádném případě se nedá doporučit podpis smlouvy s rozhodčí doložkou. V praxi to dnes znamená, že vaše spory s věřitelem řeší rozhodce – vybraný věřitelem. A když prohrajete, náklady na rozhodčí řízení půjdou z vaší kapsy.

V ohrožení jsou i lidé, kteří mají peněz dost
Rizikovou skupinu před Vánoci tvoří i lidé, kteří jinak poctivě šetří a zbytečně neutrácejí. O těžce vydělané peníze mohou lusknutím prstu přijít. „A to v okamžiku, kdy je půjčí někomu, od koho je již nikdy nedostanou zpět. Stačí, aby notorickému dlužníkovi, kterého chtěli zachránit, soud povolil oddlužení a rázem přijdou až o 70 procent úspor, nebo i o všechno, pokud nestihnou svoji pohledávku včas přihlásit do insolvenčního řízení,“ varuje právník Rostislav Kovář. V rámci insolvenčního řízení totiž dlužník může požádat o vyhlášení osobního bankrotu. Soud mu oddlužení povolí, pokud je schopen během pěti let splatit alespoň třetinu svých dluhů. Ostatní je mu odpuštěno a věřitel na zbytek svých peněz ztrácí nárok. Řada věřitelů ale ztroskotá už na tom, že propásne třicetidenní lhůtu od vyhlášení úpadku, ve které je třeba se do insolvenčního řízení přihlásit. Pak ze svých peněz nedostanou vůbec nic. Soud ani dlužník je přitom vůbec nemusí informovat, že bylo insolvenční řízení zahájeno. Podle údajů Právní poradny věřitele se o své pohledávky nestihne přihlásit až 80 procent věřitelů z nepodnikatelské sféry.

„Od roku 2008 do současnosti bylo vyhlášeno více jak 15 500 osobních bankrotů. Nejčastěji jde o lidi ve věku od 34 do 54 let. Na vině jsou mnohdy spotřebitelské úvěry, které stáhnou ke dnu nejednu domácnost,“ uvádí Rostislav Kovář. Lidé v Česku si podle něj navzájem dluží stovky milionů korun. Velkou část této sumy už původní majitelé nikdy neuvidí. „Společným jmenovatelem obou těchto protipólních skupin je nízké právní a finanční povědomí,“ komentuje advokát. Smlouvu jsme stáhli z netu – přesně tahle věta rozčiluje právníky doběla. „Doplácí na to řada lidí, kteří někomu půjčili. Taková smlouva je často napsaná tak nešikovně, že věřitele vůbec neochrání,“ upozorňuje Rostislav Kovář.

Častým argumentem nešťastníků, kteří doplatili na špatnou smlouvu je, že konzultace s právníkem je příliš drahá. „Je to tak trochu paradox, obzvlášť v případech, kdy si lidé vzájemně bez okolků půjčují statisíce. Domnívají se, že peníze vynaložené za odbornou právní radu jsou vyhozené z okna. A pak se diví," popisuje advokát.

Není nouze jako nouze
Lidé před Vánocemi skuhrají, že nemají na dárky. O skutečné finanční tísni toho ale zatím řada z nich moc neví. Z interních šetření Právní poradny věřitele vyplývá, že čeští dlužníci mívají velmi zkreslené představy o tom, co je skutečná finanční nouze. „Především na počátku se domnívají, že se jedná o stav, kdy nemají peníze na nové vybavení dětského pokoje, na nové auto nebo televizi. Jak vypadá opravdová finanční nouze způsobená roztočenou dluhovou spirálou, poznávají teprve časem, kdy není díky pokutám, vysokým úrokům a sankcím za nesplácené úvěry ani na nájem či na jídlo. To už ale bývá pozdě,“ uzavírá Rostislav Kovář.