Banky se přestávají bát neplatičů. Až na Českou spořitelnu.

Vydáno: 15.03.2017

Dvě z trojice největších českých bank snížily náklady na riziko a očekávají do konce roku určitou stabilizaci a mírné zlepšování v segmentu úvěrů po splatnosti. Třetí z bank, Česká spořitelna je opatrnější a skeptičtější. Záleží však, zda se české ekonomice jisté oživení podaří.

Největší české banky se letos cítí podstatně jistěji než vloni. Vykazují nejen velice slušné zisky, které předčily očekávání analytiků. Jinak vnímají i hrozbu nesplácení úvěrů, a to jak od firem, tak i od domácností. Vývoj počtu neplatičů a úvěrů po splatnosti velké bankovní domy pro letošek vidí pozitivněji než v minulém roce.

Oproti prvnímu pololetí předchozího roku letos dvě ze tří největších českých bank, Komerční banka a ČSOB , snížily letošní náklady na riziko, tedy opravné položky na nesplácené úvěry. Letošek byl podle Moniky Klucové z Komerční banky lepší mimo jiné i proto, že první čtvrtletí roku 2009 bylo ovlivněno významnou tvorbou opravných položek kvůli selhání jednoho velkého firemního klienta. A takto velký neplatič z řad velkých firem se letos neobjevil.

Výrazné snížení opravných položek na rizikové úvěry v první polovině letošního roku odpovídá podle analytika finanční skupiny FIO Davida Brzka pokračujícímu zlepšování ekonomické situace České republiky. „Toto zlepšení se projevuje především u korporátního segmentu, kde zlepšení podmínek převažuje nad nadále smíšenou situaci v retailovém segmentu. Hospodářská situace v českých podnicích se zlepšila hlavně díky oživení ekonomiky v Německu, na kterou je řada českých firem exportně orientována,“ domnívá se Brzek.

Česká spořitelna šla nicméně na rozdíl od obou zmiňovaných konkurentů opačným směrem a náklady na riziko v prvním letošním pololetí naopak razantně zvýšila. Jinak její experti odhadují i vývoj rizikových úvěrů. „Pokud mluvíme o úvěrových produktech celkově, dá se předpokládat, že počet nesplácených úvěrů se bude ještě mírně zvyšovat, a to zejména v souvislosti s přetrvávající zvýšenou nezaměstnaností,“ uvádí Jan Holinka z tiskového centra České spořitelny a dodává: „Naše tvorba opravných položek a rezerv odráží vývoj kvality úvěrového portfolia ovlivněného současnou ekonomickou situací.“

Přestože ekonomické oživení bude v druhé polovině roku postupně polevovat, opětovný růst opravných položek u korporátních klientů Brzek neočekává. Složitější to bude podle něj u domácností, kde riziko díky přetrvávající vysoké nezaměstnanosti zůstává na vyšší úrovni a může být do budoucna potencionální hrozbou. „Náš základní scénář však počítá se stabilizací a postupným poklesem, který byl k vidění již například u retailového portfolia Komerční banky ,“ konstatuje Brzek.

Za předpokladu pokračujícího ekonomického oživení by se tak měl trend stabilizace a mírného zlepšování míry selhání v segmentu občanů potvrdit i ve druhé polovině roku, domnívá se mluvčí Komerční banky Monika Klucová. Relativně vyšší míru selhání mají podle ní nezajištěné spotřebitelské úvěry, naopak podíl hypoték v prodlení je relativně nízký.

Podíl rizikových úvěrů v celkovém portfoliu největších bank se zásadně neliší. Česká spořitelna měla k 30. červnu 2010 dle nového reportingu celkem 6,2 procenta rizikových úvěrů. A pokud se vycházelo z původního reportingu, který zohledňoval jen podíl úvěrů 90 a více dní po splatnosti, činil by tento podíl podle Jana Holinky k 31. březnu letošního roku celkem pouze 4,2 procenta ze všech úvěrů, v celé skupině České spořitelny pak 7 procent. (Jedná se o úvěry, které jsou více než 90 dnů po splatnosti a úvěry, které nejsou po splatnosti, ale jejich plné splacení je nepravděpodobné). A pokud se bude počet nesplácených úvěrů podle expertů České spořitelny zvyšovat, dá se předpokládat, že to bude spíše u nezajištěných úvěrů, protože hypotéky obecně patří k nejlépe spláceným úvěrovým produktům.

Podíl úvěrů pod zvláštním dohledem, které zahrnují i půjčky v prodlení, na celkovém portfoliu Komerční banky byl ke konci letošního prvního pololetí 6,6 procenta. U ČSOB je tento podíl ještě níže, a to jak pod úrovní českého bankovního sektoru, tak i níže než u dvou zmiňovaných bank. Podíl rizikových úvěrů dle metodiky České národní banky (ČNB) činil u ČSOB 5,5 procent. „Celkové ztráty ze znehodnocení se meziročně snížily o 30 procent, z toho ztráty ze znehodnocení úvěrů a pohledávek vykázaly 32procentní pokles,“ potvrzuje mluvčí ČSOB Pavla Hávová.
Růst úvěrů 90 a více dní po splatnosti je podle Hávové zhruba z poloviny dán růstem hypoték po splatnosti, kde, jak se předpokládalo, přichází dopad krize později než v korporátním segmentu a SME. Nicméně na hypotéky se podle Hávové obecně tvoří nižší opravné položky, takže dopad těchto nesplácených úvěrů na růst nákladů na riziko byl omezený.

Ani UniCreditBank nevykazuje extrémně vysoká čísla ohledně neplatičů. Podíl takovýchto dlužníků je podle mluvčího banky Tomáše Pavlíka dokonce trvale nízký. Například meziroční nárůst nesplácených hypotečních úvěrů (dle doby prodlení 90 a více dní) činí zhruba 30 úvěrů, podotýká Pavlík.